Ze by zivot vznikal nahodne v podminkach pro nej zcela nevhodnych - to je opravdu zcestna utopicka predstava. Vetsina laiku si ani neuvedomuje, kolik tech podminek musi byt a ze musi platit soucasne! Ze staci, aby jedna z tech podminek chybela - uz je zivot vyloucen. Alespon zivot na te bazi, jak ho zname ze Zeme. Bohuzel to, co zatim ve vesmiru pozorujeme, se ani v nejmensim nepodoba tomu, co zname u nas ve Slunecni soustave. Exoplanety maji casto vystredne drahy, jsou to vetsinou plynni obri typu Jupiter. Nase Slunecni soustava je jevi zatim jako mimoradne vzacna. Vsechny planety obihaji sporadane v jednou smeru, v rovnomernych vzdalenostech od sebe. Uvnitr jsou 4 terestricke a pak 4 plynni obri, z nichz zejmena Jupiter zachytava smeti z vetsich vzdalenosti a funguje jako destnik pred bombardovanim kosmickymi telesy. Jsme v idealni vzdalenosti od Slunce, nase Slunce je klidna hvezda idealni velikosti s trvalym zarivym vykonem, ktery poskytuje rovnomerne podminky po mnoho miliard let. Mame uvnitr v Zemi otacive jadro ze zeleza, ktere funguje jako dynamo, magnet a diky tomu jsme chraneni pred kosmickym zarenim, zejmena rentgenovym od Slunce. Cloveku se az taji dech, jak je to vsecho vymyslene do puntiku, aby to mohlo fungovat a zivot byl mozny. Az prilis moc nahod se stalo u nas ve Slunecni soustave a na Zemi. Kdyz si clovek projde skutecne poctive vsechny podminky nutne pro zivot, tak uzasne. Skutecne mu zustanou od uzasu otevrena usta. Zvlaste v konfrontaci s tim, co vidime ve vesmiru. Ze tam neni nic, co by se jen trochu podobalo tomu poradku, jaky je u nas.