BITVA u LEPANTA 1571 Námořní bitva u Lepanta r. 1571, konec osmanské převahy nad Středomořím Během pontifikátu papeže Pia V. (1566-1572), který byl považován za velkého muže modlitby, se odehrála …Více
BITVA u LEPANTA 1571
Námořní bitva u Lepanta r. 1571, konec osmanské převahy nad Středomořím
Během pontifikátu papeže Pia V. (1566-1572), který byl považován za velkého muže modlitby, se odehrála událost, která měla pro Církev a celý Západ rozhodující význam. Politicky roztříštěný Západ byl ohrožován Turky, kteří si ve své dobyvačné snaze chtěli podmanit celý křesťanský Západ. Jakmile sultán svojí flotilou, získal více řeckých ostrovů, plánoval dobýt přes Maltu, Sicílii a Neapol Středozemní moře. Pius V. se neúnavně snažil sjednotit rozhněvané křesťanské velitele, aby se mohli účinně postavit proti turecké převaze. V největší nouzi byla obranná válka, pod vedením křesťanského loďstva, svěřena mladému admirálu Juanovi z Rakouska. Papež vyzval všechny křesťany, aby se spolu s ním modlili růženec a prosili o pomoc Pannu Marii, za vítězství křesťanských vojsk v této bezvýchodné situaci. Papež rozdal růžence i samotným vojákům. Admirirál Andre Doria měl na palubě své lodi při sobě i vzácnou kopii milostivého obrazu Panny Marie z Guadalupe.
7. října 1571 došlo ke světoznámé bitvě. Bojovalo 500 lodí a 170 000 mužů. Očití svědci říkají, že na křesťanských lodích byly vztyčené kříže a že syn rakouského císaře, don Juan si jako první klekl před křížem a úpěnlivě prosil o Boží pomoc. Všichni ostatní vojáci ho následovali. Byly to velmi dojemné okamžiky. V průběhu několika hodin těžkého boje bylo potopeno 113 tureckých galér, zajato 117 lodí a osvobozeno 12000 křesťanských otroků, kteří museli sloužit Turkům jako veslaři. Do té doby neporazitelná turecká flotila utrpěla zdrcující porážku a Evropa byla před agresí islámu zachráněna. Všichni si byli vědomi, že nezvítězila zbraní, ale zásahem shůry, kdy Bůh daroval vítězství na přímluvu Panny Marie. Když přišla později k papeži zpráva o šťastném výsledku bitvy, nebyl papež vůbec překvapen. V hodině vítězství totiž náhle přerušil rozhovor s generálním pokladníkem, otevřel okno a dojatý radostně oznámil: "Naše křesťanská flotila v této hodině zvítězila nad Turky. Poděkujme se Pánu!". Také nařídil, aby se od toho dne každou první říjnovou sobotu slavil svátek "Panny Marie vítězství". Jeho nástupce papež Řehoř XIII. později tento svátek přejmenoval na "Svátek růžence".
Námořní bitva u Lepanta r. 1571, konec osmanské převahy nad Středomořím
Během pontifikátu papeže Pia V. (1566-1572), který byl považován za velkého muže modlitby, se odehrála událost, která měla pro Církev a celý Západ rozhodující význam. Politicky roztříštěný Západ byl ohrožován Turky, kteří si ve své dobyvačné snaze chtěli podmanit celý křesťanský Západ. Jakmile sultán svojí flotilou, získal více řeckých ostrovů, plánoval dobýt přes Maltu, Sicílii a Neapol Středozemní moře. Pius V. se neúnavně snažil sjednotit rozhněvané křesťanské velitele, aby se mohli účinně postavit proti turecké převaze. V největší nouzi byla obranná válka, pod vedením křesťanského loďstva, svěřena mladému admirálu Juanovi z Rakouska. Papež vyzval všechny křesťany, aby se spolu s ním modlili růženec a prosili o pomoc Pannu Marii, za vítězství křesťanských vojsk v této bezvýchodné situaci. Papež rozdal růžence i samotným vojákům. Admirirál Andre Doria měl na palubě své lodi při sobě i vzácnou kopii milostivého obrazu Panny Marie z Guadalupe.
7. října 1571 došlo ke světoznámé bitvě. Bojovalo 500 lodí a 170 000 mužů. Očití svědci říkají, že na křesťanských lodích byly vztyčené kříže a že syn rakouského císaře, don Juan si jako první klekl před křížem a úpěnlivě prosil o Boží pomoc. Všichni ostatní vojáci ho následovali. Byly to velmi dojemné okamžiky. V průběhu několika hodin těžkého boje bylo potopeno 113 tureckých galér, zajato 117 lodí a osvobozeno 12000 křesťanských otroků, kteří museli sloužit Turkům jako veslaři. Do té doby neporazitelná turecká flotila utrpěla zdrcující porážku a Evropa byla před agresí islámu zachráněna. Všichni si byli vědomi, že nezvítězila zbraní, ale zásahem shůry, kdy Bůh daroval vítězství na přímluvu Panny Marie. Když přišla později k papeži zpráva o šťastném výsledku bitvy, nebyl papež vůbec překvapen. V hodině vítězství totiž náhle přerušil rozhovor s generálním pokladníkem, otevřel okno a dojatý radostně oznámil: "Naše křesťanská flotila v této hodině zvítězila nad Turky. Poděkujme se Pánu!". Také nařídil, aby se od toho dne každou první říjnovou sobotu slavil svátek "Panny Marie vítězství". Jeho nástupce papež Řehoř XIII. později tento svátek přejmenoval na "Svátek růžence".