SPOLU S BERÁNKEM OBĚTOVALA SAMA SEBE
Z poselství které dostával omilostněný italský kněz Don Ottavio MichelliniSPOLU S BERÁNKEM OBĚTOVALA SAMA SEBE
28. července 1975
Jaká je účast Panny Marie na tajemství Kříže?
Účast mé Matky na tajemství Kříže je jedinečný fakt dějin lidského rodu a také dějin nebes.
Moje Matka, jediná mezi všemi ženami, vzdělaná v Písmu a svrchovaně osvícená Duchem Svatým, přijala božské mateřství s jasným vědomím, co to pro Ni znamená.
Ostatně stařičký Simeon Jí řekl zcela jasně: Tvou vlastní duši pronikne meč…
(viz: „On je ustanoven k pádu a k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se bude odporovat - i tvou vlastní duší pronikne meč - aby vyšlo najevo smýšlení mnoha srdcí.“ (Lk 2,34-35). )
Moje Matka uchovala v srdci toto děsivé proroctví, pro Ni zcela jasné a průzračné, takže samo proroctví bylo jako ostrá čepel, která pronikala po celý život jejím srdcem. Moje Matka byla pravým knězem.
Nikoliv ve všeobecném smyslu jako pokřtění a biřmovaní. Ani ve smyslu služebného kněžství, nýbrž zcela jinak, v ještě hlubším smyslu než ten, kdo přijal svátost kněžství.
Moje Matka na vrcholu Kalvárie obětovala Otci Oběť čistou a svatou, Božího Beránka, svého Syna, a s Ním obětovala sama sebe.
I Ona byla oběť za hříchy.
Přítomná, plně si vědomá, spoluúčastnice, nepodstoupila mučení, ale spolu se svým božským Synem byla skutečným protagonistou dramatu Vykoupení, ve kterém se soustřeďují dějiny lidského rodu.
V této dvojí oběti, která se obnovuje v každé mši svaté, je kněz knězem jen potud, pokud se Mnou obětuje Otci Mne i sebe sama.
Proto je moje Matka Spoluvykupitelka.
Aby vykonala tuto oběť, musela vnitřně zničit sama sebe. Oběť se ničí, stravuje. Musela rozdrtit své Srdce čisté a svaté Matky, Srdce nejsvětější ze všech matek.
Musela posvětit a obětovat všechny své city, musela a chtěla opakovat své Fiat a jako Ježíš řekla: „Ne má, ale Tvá vůle se staň.“ Jen láska takto nepopsatelná, nepochopitelná, láska bez lidských hranic byla schopná tak velkého zázraku. Moje Matka jako Kněz osvědčila Bohu a lidem největší zkoušku lásky, která spočívá v obětování nikoliv vlastního života, ale života toho, koho nejvíce miluje.
(viz – Abrahám a jeho obětování syna Izáka)
Rembrandt Harmenszoon van Rijn - Anděl zabraňuje oběti
Hospodin udělal nemožné realitou, a teď to chce všechno zrušit a zničit?! Jenže Abrahám věděl, že Hospodin stoprocentně a bezpodmínečně stanovil, že Mesiáš přijde srze jeho syna Izáka! Jak si to mohl vysvětlit? Jedině tak, že Bůh buď Izákově smrti zabrání anebo ho vzkřísí s mrtvých! Jiná možnost nebyla a Abrahám na to čekal! (viz Žid 11,19). Čekal, že např. udeří blesk z nebe a zabije jeho samotného. Nic by proti tomu nenamítal. Ani slovem by proti Bohu nereptal. Naopak, poděkoval by mu, že ho zbavil té příšerné povinnosti. Jak dlouho asi Abrahámovi trvalo svázat Izáka do kozelce, jak dlouho nad ním asi držel vztaženou ruku s nožem? To písmo neříká. Říká ale: „I vztáhl Abrahám ruku po obětním noži, aby svého syna zabil, jako obětního beránka. V tom na něho z nebe volá Hospodinův anděl: ‚Abraháme, Abraháme!‘ Ten odvětil: ‚Tu jsem.‘ A řekl: ‚Nevztahuj na chlapce ruku, nic mu nedělej! Právě teď jsem poznal, že jsi bohabojný, neboť jsi mi neodepřel svého jediného syna.‘ ... ‚Přisáhl jsem při sobě samém, je výrok Hospodinův, protože jsi to udělal, ... ve tvém potomstvu dojdou požehnání všechna pokolení země.‘“ (Gn 22,10-18).