Boží přízeň
Hele: vedu kroužek animování už 5.tým rokem. Je to také práce s počítačem, ale navíc vymýšlíme příběhy, sledujeme ukázky atd. Když na to přijde, trochu děti vedu k mravnosti a jaksi k vyšším hodnotám. Což v jiných počítačových hodinách nezažijou. Maj tam "zábavnou informatiku" a "multimédia" a "3Dhry" atd. Všude tam dělaj z kluků závisláky ...a vedle toho je moje malé úsilí děti od počítače vlastně spíš odvrátit k něčemu pro život. Jenže to se ví, že problémy s naplněním počtů mám já - ne ty ryze technické kroužky, ale já se svýmy "příběhy".Měla být předváděčka a já si nepřečetl rozpis. Myslel jsem že to bude živelné jako dřív. Takže jsem došel do učebny, kde byl velký vousatý chlap a předváděl dětem na monitoru, jak se otáčí lebka. Před ní kluk s otevřenou pusou. Já jsem se modlil, abych nepěnil, abych se choval dobře a trpělivě atd. Nicméně můj názor asi byl čitelný. Ten chlap ale říkal ať si beru nové maminky s klukama, že už končí. Pak se ptal jak se jmenuje můj kroužek a říkal že viděl nějaké zapomenuté materiály co jsem loni děckám tisknul, že ho to zaujalo. Říkal: tohle neznám, příběhy, sem bych se asi přihlásil bejt malej... Takhle mile mi namazal.
A pak doma jsem viděl že byl na předvádění vytvořený rozpis, že jsem přišel drze dřív a vlezl tomu pánovi do hodiny. Ty bláho, co bych asi dělal já? Jak bych se u vědomí svého práva a "hodnot" tvářil, jak blbě bych se možná zachoval??
---
Vidíš Bože, takhle člověka pokoříš, když si myslí že je pokročilý, a že dokonce rozumí příběhům... Zrovna ho posadíš do příběhu - do pěkně trapné role.