Přepis CELÉHO videa. TŘETÍ REPUBLIKA 00:00:03 MEZI DEMOKRACIÍ A TOTALITOU 00:00:23 -Dobrý den, vítejte 00:00:25 u publicisticko-dokumentárního cyklu TŘETÍ REPUBLIKA. 00:00:28 Mapuje období mezi osvobozením republiky v květnu 1945 00:00:32 a únorovým převzetím moci komunisty v roce 1948. 00:00:35 V deseti půlhodinových dílech se budeme ptát, 00:00:38 nakolik šlo v tomto období 00:00:41 skutečně o boj o charakter republiky, 00:00:43 nakolik byla cesta do náruče sovětského medvěda neodvratná, 00:00:47 a zda vůbec, případně za jakých podmínek jí šlo zabránit. 00:00:53 (slovensky) Nacházíme se v prostorech Jakabova paláce, 00:00:56 kde po svém příchodu z Moskvy 00:00:58 sídlil prezident Československé republiky Edvard Beneš. 00:01:04 -Mír sovětský znamená mír československý a naopak. 00:01:14 -Jednoznačně tady byl velký sovětský zájem na tom 00:01:18 získat co nejdříve uranovou rudu pro výrobu atomové zbraně. 00:01:27 -Jestli si někdo v Československu na jaře roku 1945 myslel, 00:01:31 že se život vrátí do předválečných kolejí 00:01:35 a naváže na první republiku někdy z roku 1938, 00:01:39 ten se mýlil. 00:01:41 Ale nutno říct, že zřejmě většina lidí si takový návrat ani nepřála. 00:01:46 Ještě v živé paměti bylo 00:01:48 trauma z postoje západních spojenců v Mnichově, 00:01:51 dozvuky velké hospodářské krize a sociální problémy, 00:01:54 které po sobě zanechala. 00:01:56 A koneckonců rozhodující území Československa 00:01:59 osvobodila Sovětská armáda. 00:02:01 To všechno byly důvody, které dávaly tušit, 00:02:04 že dvakrát do stejné řeky nevstoupíš. 00:02:12 (slovensky) Nacházíme se v prostorech Jakabova paláce, 00:02:16 kde po svém příchodu z Moskvy 00:02:18 sídlil prezident Československé republiky Edvard Beneš. 00:02:22 Můžeme říci, že v těchto prostorách probíhaly 00:02:26 ty nejpodstatnější události, 00:02:28 které se týkaly činnosti Edvarda Beneše ve městě. 00:02:31 Pokud jde o samotnou vládu, první jednání o tom, 00:02:35 jakým způsobem by se mělo uskutečnit převzetí moci, 00:02:41 se uskutečnila už při první návštěvě 00:02:44 prezidenta Beneše v Moskvě, v prosinci 1943, 00:02:47 kdy byla podepsaná Československo- sovětská smlouva o přátelství. 00:02:51 Tam bylo dohodnuto, 00:02:54 že dočasná československá vláda sídlící v Londýně podá demisi 00:02:58 a na základě nějakých společných dohod bude vytvořena nová vláda, 00:03:03 ve které budou mít významné zastoupení i komunisté. 00:03:07 Tyto základní linie se potom přenášely i do politiky 00:03:11 a do diskuzí, které se uskutečnily v Moskvě. 00:03:18 Tedy od 22. do 29. března 1945. 00:03:22 Tam se jednalo už o samotném složení vlády 00:03:25 a o vládním programu. 00:03:31 (slovensky) Londýnská exilová reprezentace 00:03:34 se v podstatě šest a půl roku připravovala 00:03:36 na návrat do Československa, avšak na moskevských jednáních 00:03:40 nepředložila ucelený návrh budoucího vládního programu. 00:03:44 Proto londýnská exilová reprezentace 00:03:47 pracovala s předlohou komunistů. 00:03:49 -To je jedna věc, že ti komunisté byli lépe připraveni 00:03:52 a věděli, co chtějí. 00:03:56 Druhá věc samozřejmě byla právě ta geopolitická situace, 00:03:59 že tyhle rozhovory se odehrávaly v situaci, 00:04:02 kdy nikoho ani nenapadlo, 00:04:04 že by někdo jiný než sovětská armáda osvobodil Československo. 00:04:08 To samozřejmě také k tomu trošku až moc poraženeckému postoji 00:04:11 těch nekomunistických vyjednavačů vedlo, 00:04:14 ale oni jistě vnímali tu dohodu, že umožní pluralitu 00:04:17 a hru politických sil a svobodné volby, 00:04:20 a že tedy ten vývoj je prostě otázka do budoucna, 00:04:23 že se zatím nevystavěly nějaké zásadní zábrany tomu, 00:04:27 aby ten vývoj směřoval k demokracii. 00:04:29 (slovensky) Vztah prezidenta Beneše k Sovětskému svahu byl pozitivní 00:04:33 v tom smyslu, že počítal s tím, 00:04:35 že ve vládě budou mít významné zastoupení komunisti. 00:04:38 (slovensky) Věřil v to, že Sovětský svaz se může změnit, 00:04:42 že se může nakazit západní demokracií, 00:04:45 a že se eliminují ty vlivy bolševismu, 00:04:48 které byly v předcházejících letech. 00:04:51 V tom on viděl budoucnost Sovětského svazu, 00:04:54 v tom viděl pozici, novou pozici komunistické strany, 00:04:59 kde stejně tak předpokládal, že komunistická strana se stane 00:05:03 součástí nějakého občanského demokratického bloku, 00:05:07 že upustí od svého radikalismu. 00:05:09 Prezident Beneš oproti Londýnu změnil svoji pozici 00:05:13 při jednáních v Moskvě i při svém působení v Košicích 00:05:18 především v tom, že se chtěl vrátit 00:05:21 k tradici československé demokratické politiky. 00:05:24 Tak jako Masaryk chtěl být opět nadstranickým prezidentem. 00:05:29 To se projevilo při jednáních v Moskvě, 00:05:31 kde se jen nechával informovat o jednání, o vládním programu. 00:05:36 Edvard Beneš ustoupil od té pozice jemného diktátora, 00:05:40 kterou hrál z přirozených důvodů v Londýně, 00:05:45 kde jeho pozice jako prezidenta byla jedinečná 00:05:49 oproti jemně oslabené pozici Státní rady či exilové vlády. 00:05:58 Nacházíme se v historickém sále Župního domu v Košicích, 00:06:02 kde byl slavnostně vyhlášen dne 5. dubna 1945 00:06:07 program první vlády Národní fronty Čechů a Slováků, 00:06:11 jemuž novináři dali jméno Košický vládní program. 00:06:15 -Program budování 00:06:18 nové demokratické, národnostně i sociálně spravedlivé republiky 00:06:22 vyhlásila vláda v čele s Klementem Gottwaldem 00:06:25 5. dubna 1945 v Košicích. 00:06:30 (slovensky) Byl prvním takovým poválečným programem 00:06:34 a obsahoval základní linie 00:06:36 budoucího uspořádání poválečného Československa. 00:06:39 -Počítal s existencí Národní fronty, 00:06:42 prostě jediného orgánu, který vlastně znemožnil v plné míře 00:06:48 tu běžnou hru opozice - vláda a to střetávání politické. 00:06:53 Druhá důležitá věc samozřejmě byla teda ta omezení, 00:06:56 počet politických stran, 00:06:59 čili čtyři politické strany v českých zemích, 00:07:02 dvě politické strany na Slovensku. 00:07:04 Další z politického hlediska důležitá záležitost byla 00:07:07 úplná změna správy na místní a regionální úrovni, 00:07:10 čili zavedení toho institutu národních výborů, 00:07:13 které potom vnikaly v zásadě živelně 00:07:16 nebo revolučním způsobem, 00:07:18 a v nich si opravdu komunisté dokázali hned od počátku zajistit 00:07:22 většinou rozhodující postavení. 00:07:23 (slovensky) V zahraniční politice 00:07:25 byl Sovětský svaz na prvním místě, v první linii. 00:07:28 A v mnohých oblastech, 00:07:30 ať se to týkalo kultury, vojenství, budování bezpečnostních služeb, 00:07:34 se zdůrazňoval sovětský vzor 00:07:36 jako jeden z nejdůležitějších principů 00:07:38 tohoto Košického vládního programu. 00:07:41 (slovensky) Počítalo se s konfiskací majetku Němců a Maďarů, 00:07:44 také se počítalo i s řešením situace válečných provinilců 00:07:50 prostřednictvím retribučních tribunálů 00:07:53 respektive lidových soudů. 00:07:55 (slovensky) Košický vládní program byl odrazem doby, 00:07:59 můžeme konstatovat, že levicové tendence v evropské politice 00:08:04 se projevovaly nejen v zemích, které osvobozoval Sovětský svaz, 00:08:09 ale i v zemích západní Evropy, kde se dostali komunisté do vlády. 00:08:14 Byl formován jednoznačně z levicových pozic. 00:08:17 Jeho naplňování mohlo být i jiné, ale reálně je možno konstatovat, 00:08:23 že v té podobě, v jaké byl přijat, 00:08:26 vytvářel jednu z linií pro naplnění 00:08:30 postupného přebírání moci komunistickou stranou 00:08:33 i v tomto prostoru. 00:08:37 -Zahraniční orientace poválečného Československa 00:08:40 směřovala jednoznačně na Sovětský svaz. 00:08:43 Vycházela zejména z osvoboditelské role Rudé armády 00:08:46 a z aktivity Gottwaldových komunistů, 00:08:49 kteří organizovali odboj a poválečné uspořádání republiky 00:08:52 z Moskvy. 00:08:54 Pochopení pro sovětský mír ale sdílela i velká část 00:08:58 nekomunistické politické reprezentace a celé společnosti. 00:09:02 Mimořádnou úlohu v tom sehrával 00:09:05 první poválečný sociálně demokratický premiér, 00:09:08 někdejší velvyslanec v Rusku 00:09:11 a donedávna blízký přítel prezidenta Beneše, 00:09:14 Zdeněk Fierlinger. 00:09:16 -Češi a Slováci touží po míru. 00:09:19 Potřebují mír a zaslouží si mír. 00:09:23 A jak nejlépe mír zajistit, paní a pánové? 00:09:27 V plné, hrdé i skromné naší spolupráci 00:09:29 s naším velkým spojencem. 00:09:34 Mír sovětský znamená mír československý a naopak. 00:09:39 -Soudružky a soudruzi! 00:09:41 Jak víte, naše vláda předstoupila před veřejnost 00:09:48 s obšírným programem. 00:09:53 -Nacházíme se ve vile Hany a Edvarda Benešových, 00:09:56 na pozemku, který zakoupili už v roce 1929. 00:09:59 Nicméně to pro ně byl poměrně drahý a velký pozemek, 00:10:03 takže to zakoupili spolu se Zdeňkem Fierlingerem 00:10:07 a kamarádem Ludvíkem Strimplem, 00:10:11 takže se o ty náklady svým způsobem podělili. 00:10:16 -Je to jistě místo, které je úzce vázáno právě k tomu vztahu. 00:10:22 A můžeme říct, že provázelo do jisté míry 00:10:25 ten vztah a vývoj toho vztahu 00:10:27 prezidenta Beneše se Zdeňkem Fierlingerem. 00:10:30 -Potkali se společně za 1. světové války ve Francii, 00:10:33 takže prakticky spolu udržovali 00:10:35 jak pracovní vztahy, tak i ty přátelské. 00:10:38 A vlastně i na úrovni toho přátelství hlavně asi právě 00:10:42 si nechali postavit na jednom místě ty letní vily. 00:10:45 -Fierlinger s manželkou často tady ve vile, 00:10:48 pokud zde byly přítomny obě dvě rodiny, 00:10:51 tak navštěvovali právě manžele Benešovy právě v této vile. 00:10:55 -Fierlinger vlastně po celou dobu první republiky 00:10:58 především sloužil jako velvyslanec nebo vyslanec Československa 00:11:01 v různých destinacích. 00:11:04 -Proměněný pohled Edvarda Beneše na Zdeňka Fierlingera 00:11:07 souvisel jednak určitě s tím, co je známo o výkonu 00:11:10 té Fierlingerovy velvyslanecké mise v Sovětském svazu. 00:11:14 Fierlinger nebyl často 00:11:16 československý velvyslanec u sovětské vlády, 00:11:19 ale v podstatě sovětský zmocněnec 00:11:21 pro československé politiky a diplomaty. 00:11:24 On také jim velmi často vycházel vstříc a v podstatě dělal kroky, 00:11:28 a je to také ověřeno, 00:11:30 které vůbec neměl schváleny československou vládou 00:11:33 nebo které by prostě... které s nikým ani nekonzultoval. 00:11:37 -Benešovi sem po válce začali jezdit, 00:11:39 tak jako sem byli zvyklí jezdit před válkou. 00:11:42 Takže pokud to šlo, tak o víkendech, na svátky, 00:11:45 trávili tady i Vánoce. 00:11:47 Vlastně po převratu komunistickém v únoru 1948 00:11:51 sem prakticky Benešovi po několika dnech 00:11:55 přesídlili prakticky natrvalo, 00:11:57 že tady vlastně zůstali až tedy do smrti Edvarda Beneše. 00:12:04 -Tak momentálně se nacházíme v ložnici. 00:12:07 Je to místnost, kde pan Beneš v roce 1948 zemřel. 00:12:11 Vidíme i toto lůžko, které je pietně upraveno. 00:12:14 Původní jsou tyto rytiny od Václava Hollara. 00:12:17 Původní jsou i tyto záclony. 00:12:19 Zajímavé je určitě to, že se neperou, 00:12:22 ale pouze se malinko oprašují, aby nedošlo k jejich poškození. 00:12:26 -V majetku rodiny Benešových 00:12:28 byla vlastně až do smrti paní Hany v prosinci 1974. 00:12:34 Ona potom vilu odkázala i s částí zahrady 00:12:37 Muzeu husitského revolučního hnutí, 00:12:40 které zde mělo vytvořit památník dr. Edvarda Beneše. 00:12:46 Bohužel zřizovatel Muzea husitského revolučního hnutí, 00:12:49 Okresní národní výbor v Táboře, 00:12:52 převedl v roce 1975 vilu i s tou zahradou 00:12:55 na Úřad předsednictva vlády 00:12:58 Československé socialistické republiky, 00:13:01 a vlastně od té doby je v majetku Úřadu vlády. 00:13:04 -V roce 2006 až 2009 proběhla zásadní rekonstrukce interiérů, 00:13:09 a na základě dobových fotografií 00:13:11 byl interiér navrácen do původní podoby. 00:13:22 -Ta vila, která je za mnou, je vila Zdeňka Fierlingera. 00:13:27 Ta byla postavena v roce 1934. 00:13:29 A prakticky v současné době ten objekt je nevyužívaný, prázdný, 00:13:34 a město Sezimovo Ústí, 00:13:36 které je jeho vlastníkem v současné době, 00:13:38 tak hledá jeho využití. 00:13:40 -Dům byl projektovaný 00:13:42 ne jako reprezentativní sídlo, spíš jako letní rezidence. 00:13:46 Je to dvoupatrový objekt se sedlovou střechou, 00:13:49 s poměrně jaksi výraznými štíty, s obytným podkrovím. 00:13:55 V roce 2003 ta vila ze strany střechy vyhořela, 00:14:00 ale všechno, co vidíme jakoby tady, 00:14:03 v tom prvním a druhém nadzemním podlaží, 00:14:06 tak jsou vlastně původní, 00:14:09 i co se týká těch použitých stavebních materiálů, 00:14:12 to, co se týká oken i dveří, 00:14:15 původní vybavení koupelen, umyvadla, toalety. 00:14:23 Je tady i původní schodiště vlastně z těch 30. let, 00:14:27 které nás vede z toho prvního, druhého nadzemního podlaží, 00:14:31 a pak následně do toho patra třetího. 00:14:35 -Fierlingerova vila byla v majetku tedy Zdeňka Fierlingera. 00:14:40 Zdědili to potom jeho příbuzní z manželčiny strany 00:14:45 a v roce 1982 vilu zakoupil 00:14:48 Úřad předsednictva vlády Československé republiky, 00:14:53 a s tím záměrem, 00:14:55 že tady vlastně z toho areálu zřídí vlastně vládní rekreační středisko. 00:15:00 Takže měli úmysl, že zakoupí i tu prostřední vilu, Strimplovu, 00:15:03 která vlastně dodnes zůstala v majetku rodiny. 00:15:07 Dnes jsou majiteli vlastně 00:15:09 vnuci pana Ludvíka Strimpla, bratři Outratové. 00:15:13 -Tak Zdeněk Fierlinger byl velmi zvláštní postavou 00:15:16 těch československých politických dějin. 00:15:19 Od 2. světové války, 00:15:21 od toho jeho úzkého sepětí v rámci mise 00:15:24 se sovětskými politickými a zpravodajskými místy, 00:15:27 dá se říct, že poškozoval, 00:15:29 poškozoval to dobré jméno Československa. 00:15:32 I ta otázka, jakým způsobem vedl nebo jakým způsobem směřoval 00:15:36 Fierlinger politiku poválečné sociálně demokratické strany, 00:15:41 jejímž byl předsedou v letech 1945 až 1947, 00:15:44 a potom na chvíli ještě v roce 1948, 00:15:47 kdy v podstatě tu sociální demokracii 00:15:50 vedl do náručí komunistů. 00:15:52 -Vstupujeme do strany, která se osvědčila 00:15:55 v rozhodujícím zápase za republiku, 00:15:57 a v jejímž čele stojí muž, jemuž věříme, Klement Gottwald. 00:16:01 -Beneš před důvěrnými přáteli 00:16:03 se o Fierlingerovi nevyjadřoval příliš tedy dobře. 00:16:07 A v tom závěrečném období na konci 2. světové války, 00:16:10 a potom v letech po válce, bylo jasné, 00:16:14 že Fierlinger je pro něj člověk, který ztratil jeho důvěru. 00:16:18 A dokonce nechal prezident Beneš 00:16:20 jaksi na počátku roku, někdy v lednu nebo únoru 1948, 00:16:24 postavit mezi jejich vilami, mezi jejich zahradami plot, 00:16:29 což svým způsobem symbolizovalo i to, 00:16:31 že není Fierlinger vítán ani jaksi mimo ten dosah politický. 00:16:37 -V tom osobním vztahu to šlo tak daleko, 00:16:40 že v jednom z posledních vyjádření před svojí smrtí, 00:16:43 to si zaznamenal ve svých pamětech Václav Černý, 00:16:47 který Beneše ještě navštívil v létě 1948 v Sezimově Ústí, 00:16:50 tak Beneš mluvil o tom, 00:16:53 že Fierlinger je zrádce, a musí viset. 00:16:55 Čili to je opravdu smutný konec toho celoživotního přátelství. 00:16:59 -Jedním z prvních velice vstřícných kroků, 00:17:03 které československá vláda udělala brzy po skončení 2. světové války 00:17:07 ve prospěch Sovětského svazu, 00:17:09 byl podpis dohody mezi vládami obou zemí 00:17:12 o rozšíření těžby rud a koncentrátů, 00:17:15 které obsahují radium a jiné radioaktivní prvky. 00:17:19 Dokument byl podepsán 23. listopadu 1945 00:17:23 na dobu 20 let. 00:17:25 A prakticky znamenal, že Sovětský svaz přebírá kontrolu 00:17:29 nad těžbou, zpracováním a využitím uranové rudy v Československu. 00:17:34 Dohoda byla přísně tajná, stejně tak jako vše následující, 00:17:38 co se v tomto odvětví v dalších desetiletích dělo. 00:17:42 Tajný projekt dostal i krycí název. 00:17:45 Vše, co souviselo s československým uranem, 00:17:48 se skrývalo pod domácky znějící šifrou Chalupa. 00:17:53 -Prvopočátek pro podpis dohody 00:17:57 o těžbě a dodávkách uranu Sovětskému svazu 00:18:00 bychom mohli vidět už ve smlouvě z roku 1943, 00:18:03 kterou podepsal Edvard Beneš v Moskvě, 00:18:06 a která už vlastně předpokládala, 00:18:09 hovořila sice vágním způsobem o poválečné úzké spolupráci 00:18:13 a o vzájemné pomoci ve všech směrech. 00:18:17 To znamená, že československá strana 00:18:20 se možná i cítila již vázána touto smlouvou a vycházela z ní 00:18:24 jakožto z jednoznačného požadavku vyhovět Sovětskému svazu. 00:18:32 -Z pohledu české společnosti 00:18:34 nebo obyčejného obyvatele českých zemí 00:18:36 to samozřejmě bylo tak, 00:18:39 že zklamání a pocit zrady a opuštění z roku 1938 00:18:42 tady pořád přetrvával, a byl teďka doplněn 00:18:46 tou osvobozeneckou rolí sovětské armády. 00:18:48 Ty sympatie pro Sovětský svaz vlastně rostly už od roku 1938 00:18:53 zkrátka díky tomu, že Sovětský svaz v Mnichově zastoupen nebyl, 00:18:57 a mohla přežívat ta iluze o jeho ochotě Československu pomoct. 00:19:02 -Československý uran pro sovětskou stranu byl v té době nezbytný. 00:19:06 Naleziště nebo lokality v Sovětském svazu nebyly otevřené. 00:19:12 To znamená, 00:19:14 tam ta průmyslová exploatace teprve byla na pořadu dne, 00:19:18 a proto bylo nutné řešit místo, kde ta průmyslová těžba fungovala. 00:19:22 -Jednoznačně tady byl velký sovětský zájem na tom 00:19:25 získat co nejdříve uranovou rudu pro výrobu atomové zbraně. 00:19:29 Dokonce i při těch jednáních o té dohodě 00:19:32 se sovětští odborníci netajili tím, že ten uran potřebují rychle. 00:19:38 -Američané vlastně během roku 1945 00:19:41 udělali zásadní pokrok k vývoji a použití atomové bomby. 00:19:47 Tuto skutečnost si uvědomoval Sovětský svaz 00:19:50 a snažil se nějakým způsobem 00:19:53 Spojené státy v tom atomovém zbrojení dohnat. 00:19:59 -Když Masaryk jako ministr zahraničí mluvil o tom, 00:20:02 že československý uran bude sloužit jenom mírovým účelům a tak dále, 00:20:07 tak byl podroben velice ostré kritice 00:20:09 svými komunistickými partnery ve vládě, 00:20:12 a vlastně pak už o tom nikdy takhle nemluvil, 00:20:15 a ty uranové doly v západních Čechách 00:20:17 byly pod kontrolou sovětskou hned kontinuálně od konce války. 00:20:21 -Tato mezivládní dohoda v mnohých směrech podala signál, 00:20:25 že Československo se nebude moci 00:20:27 v tom poválečném období ubírat svými cestami. 00:20:32 V řadě bodů této mezivládní dohody jsou konstatování, 00:20:36 která jasným způsobem naznačují, 00:20:40 kdo je pánem na šachovnici této rozehrané partie, 00:20:44 a že toto území se stává součástí toho sovětského bloku. 00:20:52 Další důležitá věc, která vlastně se promítla 00:20:55 i do té československo-sovětské mezivládní dohody, 00:20:59 tam se setkáváme v některých pasážích toho textu 00:21:03 také o tom, že se nejedná jenom o to jáchymovské ložisko, 00:21:07 ale čerpání a využití i dalších případných ložisek. 00:21:11 Příbramské uranové ložisko 00:21:14 se stalo v rámci Československa tím nejvýznamnějším. 00:21:17 To znamená, pro tu budoucnost 00:21:19 právě ta klauzule v té mezivládní dohodě, 00:21:22 že se otevřou a budou využívat i další lokality, 00:21:25 právě ve vztahu k Příbrami, 00:21:27 jak ukázal další vývoj, hrálo velice klíčovou roli. 00:21:31 -Ta země inklinovala do té zóny sovětského vlivu, 00:21:34 a tahle dohoda zajišťovala to, 00:21:37 že i kdyby Československo zůstalo nějakým způsobem nezávislé, 00:21:43 tak že by ta uranová ruda prostě tomu Západu se nedostala. 00:21:50 -Pro Československo samozřejmě existovala určitá teorie 00:21:56 nakládání s tímto uranem pro jiný trh než ten sovětský. 00:22:00 Ovšem je to velice hypotetická záležitost, 00:22:05 protože uvědomme si jednu věc. 00:22:09 Československo samo o sobě pro svoje hospodářství 00:22:13 uran pro využití v oblasti jaderné energie 00:22:19 v té době nemělo, a pro zbrojní průmysl tuplem ne. 00:22:24 A měl by o ten československý uran zájem někdo na Západě? 00:22:29 Například Spojené státy? 00:22:31 To mohlo být jedině z ryze politických důvodů 00:22:34 obdobných důvodům Sovětského svazu. 00:22:38 Protože Spojené státy, 00:22:41 v té době hlavní těžař uranových rud, 00:22:44 tak měl svoje bohatá ložiska. 00:22:47 -Podpis té dohody o dodávkách, 00:22:50 o těžbě a dodávkách uranové rudy Sovětskému svazu 00:22:54 byl určitě takovým výrazným krokem 00:22:56 směrem k naplnění zájmů Sovětského svazu 00:23:00 a k té prosovětské orientaci Československa. 00:23:04 Ale možná, že je potřeba taky říci, 00:23:06 že československá vláda se nedomnívala, 00:23:09 že ty zásoby uranu jsou bohaté, že se tady jedná 00:23:13 o nějaké zásadní rozhodnutí, strategické rozhodnutí. 00:23:17 To je jedna věc, k tomu vlastně přispívá i třeba to, 00:23:20 že tu dohodu podepsal ministr zahraničního obchodu Hubert Ripka, 00:23:24 což nebyl komunista, byl to národní socialista. 00:23:28 To znamená, že tady byla i shoda nejenom tedy komunistů, 00:23:31 ale i dalších politiků těch nekomunistických stran, v této věci. 00:23:36 Takže já myslím, že oni vlastně českoslovenští politici 00:23:40 do jisté míry podcenili tu dohodu, ten dopad té dohody. 00:23:45 To je jedna věc. 00:23:47 Ale určitě je to signál toho příklonu k Sovětskému svazu. 00:23:52 -Ekonomický dopad byl takový, 00:23:54 že v té první fázi se jeví ty podmínky mezivládní dohody 00:23:58 do roku 1949 vcelku výhodné pro Československo. 00:24:02 V tom následujícím období již je to otázka diskuze. 00:24:07 A v tom závěrečném období až do toho roku 1990 00:24:11 to pro Československo dozajista ekonomicky výhodné nebylo. 00:24:20 Není žádným tajemstvím, že od roku 1965 až do roku 1990 00:24:24 Československo vlastně dotovalo 00:24:27 uranový průmysl 38,5 miliardou korun. 00:24:31 Takže to jenom hovoří o tom, 00:24:33 že fakticky stát musel tuto činnost dotovat. 00:24:39 -Tolik tedy první sonda do období československé třetí republiky. 00:24:43 Do období, které není možná tak mediálně známé 00:24:46 jako první nebo druhá republika, 00:24:48 ale i ono končilo podobně, zásadní celospolečenskou změnou. 00:24:53 Tak na viděnou příště. 00:24:57 Skryté titulky: Alena Kardová, Česká televize 2017