Nebe a zemně.
Z KNIHY DAVIDA STAROSTY / TO DŮLEŽITÉ NAJDEŠ NA ODKAZU NA KONCIStále jen spekulativní teorie
Naše vědecké publikace a učebnice (dominované sekulárními humanisty) dodnes
tvrdí, nebo alespoň předstírají, že Koperník, Kepler a Galileo dokázali
heliocentrismus. Faktem je, že nic takového nedokázali. Pouze dokázali sestrojit
matematický model pro své teorie. Geolog, přírodovědec a badatel Alexander von
Humboldt (1769-1859) napsal: “Já již dlouho vím, že nemáme žádný důkaz pro
Koperníkův systém... ale neodvažuji se být ten první, kdo ho napadne.” Bál se
“posměchu nepřemýšlejících mas.” (The Earth Stands Fast, C. Schoeppfer).
Na začátku devatenáctého století napsal Dr Woodhouse, profesor astronomie a
matematiky na Cambridge University: “Pokud jsou naše předpoklady zkoumány a
naše fakta vyzvány, je odhaleno, že astronomie neobsahuje potvrzení své vlastní
přesnosti.”
Heliocentrická teorie měla relativně dlouho mnoho odpůrců. Odpor ale postupně
slábl, hlavně když i anglikánská církev přijala heliocentrismus a ten se začal vyučovat
na nově vznikajících školách. Nicméně kritika koperníkovského modelu nikdy zcela
neutichla. Bylo zajímavé, že katolická církev se dlouho držela geocentrického
modelu se zeměkoulí. Byl tak vytvořen zcela zavádějící spor mezi geocentrickým
a heliocentrickým modelem, což odvedlo pozornost od podstaty a základní
otázky: “Je Země koule ve volném prostoru?”
Strůjci nové reality věděli, že hlavně otázka ploché Země musí být odsunuta mimo
diskusi do kategorie 'primitivní a směšná', protože je celkem jednoduše prokazatelné,
že Země není koule o průměru 12 700 km. Kdo z nás ví nebo věděl jednoduchou
formuli pro měření zakřivení Země? Kdo z nás se kdy zamyslel nad tím, jak daleko
by měl být obzor a co a jak daleko bychom mohli vidět? (Například za dobré
viditelnosti vidím téměř celou 110 km vzdálenou Černou Horu, zatímco z mé
nadmořské výšky 300m bych měl zahlédnout pouze 50m vrcholu). Od malička jsou
nám zeměkoule a nekonečný vesmír prezentovány jako nezpochybnitelný fakt a v
tom spočívá celý trik.
Konfrontace s realitou
Na jedné straně máme tedy rozvíjející se hypotetickou teorii vesmíru opírající se o
matematické rovnice a neověřitelnou teorii gravitace. Na straně druhé je ověřitelná
realita, v které například námořníci ve svých výpočtech počítají s naprosto rovnou
vodní hladinou (tzv. 'plane sailing'), a to na jakoukoli vzdálenost. Zakřivení
námořníci jednoduše nepočítali a nepočítají, a jejich výpočty jsou tak přesné. Jakmile
ho ale začnou započítávat, tak jsou vždy mimo se svými výpočty, hlavně na jih od
rovníku. Když se kapitán Cook nebo později James Clark Ross pokoušeli obeplout
Antarktidu, tak jim to trvalo 3 až 4 roky, a pluli dle svých měření 50 až 60 000 mil.
Britská loď Challenger také obeplula Antarktidu a naměřila 69 000 mil!
(Obeplutí Antarktidy na glóbu by nemělo být více než 13 000 mil).
dále zde:clvaw-cdnwnd.com/…404b6abe2a9/200000125-464a5483cc/Nebe a Země 2.pdf