Jak málo je těch, kteří si při rozjímání o Nejsvětější Trojici všímají věčného Božího Syna trpícího pro naše zločiny!
Můj duchovní život je opravdový jen pokud to není jen pro můj sobecký prožitek, ale pouze když trpím s Ježíšem Kristem v jeho Církvi svaté obecné, která je Jeho tajemným Tělem.
Ono to vypadá dost divně, když arc.Huyn medituje na téma "Ať vás Bůh naplní svým utrpením", ale fakt je, že život bez utrpení nevede k něčemu dobrému. U nás Breyvik začal střílet do lidí a moc lidí zabil a jiným způsobil bolest, a nakonec zoufale úpí ve vězení. Lidi mají nejvíc problémů, když odmítají přijímat utrpení od Boha.
Ano, ale ne POUZE UTRPENÍ pro utrpení, ale POUZE UTRPENÍ PŘIJATÉ S LÁSKOU; ALE NAKRÁTKOU CHVÍLI.:
(Matku pojí k dítěti o to větší pouto, s jak velkou láskou přijala každé utrpení spojené s porodními bolestmi. Ženicha a Nevěstu k sobě pojí o to silnější pouto, kolik utrpení museli jeden pro druhého snést- (-Zvláštní to paradox Lásky.)):
!VŠEHO UTRPENÍ ALE JEN DOČASU!!
v tomto světě je všechno utrpení jenom na krátkou chvíli, ale bez lásky by to utrpení bylo nesmyslné.
Třebaže je výzva k přijímání utrpení pro Ježíška tak drsná, vrhám se do těchto bolestných útrap, ať třeba vykrvácím pro Pána, jen když nebude Ježíš osamělý a bude potěšený.
Proč je mnoha lidem tak těžko? Protože odmítají trpět pro Ježíše Krista a tak Ho těsit.