Biřmování
Zdravím všechny! Dnes vás chci poprosit o váš pohled. (Poprosím jen katolíky)Bavila jsem se s jedním biřmovaným katolíkem o znovuzrození. O tom, co prožívám s Duchem svatým, jaký to má na mě vliv atp. Já jsem biřmovaná nikdy nebyla, a i přesto žiji s Duchem svatým narozdíl od toho biřmovaného člověka, se kterým jsme to probírali. (Vím určitě, že je to Duch svatý, s kým žiji, protože mimo jiné na mě absolutně sedí verše z Bible, které mluví o znovuzrození.) Ale já jsem to teda vždycky chápala tak, že by to mělo být spíš naopak. Že právě biřmování se uděluje kvůli tomu, aby byl na člověka vylitý Duch svatý.
Potom jsem se ptala kamarádky katoličky, o které vím, že taky byla biřmovaná a řekla mi, že na biřmování už měla věk, takže šla a ani nad tím nějak moc nepřemýšlela a vůbec nic se pro ni nezměnilo. Ani pro toho člověka, kterého zmiňuji výše.
Nedalo mi to a podívala jsem se, co o biřmování říká katechismus a našla jsem následující: Sám Kristus prohlašuje, že je označen pečetí svého Otce. I křesťan je označen pečetí: Bůh si nás v Kristu pomazal, „vtiskl nám svou pečeť, a tak nám vložil do srdce Ducha jako záruku“ (2 Kor 1,22). Tato pečeť Ducha svatého znamená, že naprosto patříme Kristu, že jsme navždy k jeho službám, ale také je příslibem božské ochrany ve velké (konečné) eschatologické zkoušce. (paragraf 1296) PŘESNĚ!! Biřmovanci mají mít Ducha svatého v srdci. Ale, co když Ho nemají? Co když celá věc pro ně tím obřadem končí a jinak necítí žádnou změnu, (1 Jan 3:9) která je potřeba ke spáse? (Římanům 8:9). Ti biřmovanci se potom půjdou podívat do katechismu do paragrafu 1212, uvidí tam, že přijali vodní křest i biřmování, takže jim nic nechybí a dál to neřeší. Ale jak je vidno, tak to tak není. Člověk se potřebuje obrátit v srdci, aby byl spasený.
Jak to vidíte vy?
Budu moc ráda za všechny věcné komentáře. Bůh vám žehnej!