Vyjadrenia talmudských židov o Panne Márii a P.Ježišovi - historik Friedrich Romig / na adresu tých, ktorí si myslia , že židia su naši starší bratia vo viere
Nadpis som upravila, pretože niektorí si myslia, že sa stotozňujem s ním.....
Vídeňský kardinál Schoenborn zveřejnil nedávno v článku „Judentum und Christentum“, který vyšel v židovském časopise „Das juedische Echo“ stanovisko, že prý proces s Ježíšem a rozsudek smrti nad ním byly podle židovského práva „plně regulérní“ (srvn. kreuz-net.info), protože židovské právo stanovilo trest smrti pro toho, kdo se vydával za Boha. Oni prý podle pana kardinála „nemohli vědět, že Ježíš je doopravdy Božím Synem“ (chudáčci). Jenže Kristovy zázraky, zejména vzkříšení mrtvých, krátce před Velikonocemi Lazara, jenž byl už 4 dny v hrobě, byly dostatečným důkazem pro jeho Božství a pro to, aby jej židovští předáci mohli jako takového přijmout a uznat. Oni o těchto zázracích věděli, jenže jak je interpretovali – o tom vypovídá nejnovější kniha židovského historika Petera Schaefera, jejíž recenzi od rakouského historika Friedricha Romiga zveřejňujeme:
Nový pohled na představení Spasitele ve starém Talmudu – recenze od doc. dr. Friedricha Romiga
V Německu vyšla v překladu kniha profesora univerzity v americkém Princetonu Petera Schaefera pod názvem „Ježíš v Talmudu“. Setkala se s jednomyslným souhlasem všech jeho židovských kolegů, což znamená výslovné ztroskotání křesťansko-židovského dialogu, neboť oni schvalují to nejpustší rouhání, jehož se Talmud vůči Kristu dopouští. Teze o židech jako „starších bratřích ve víře“ se tak stávají mýtem. Ježíš byl odsouzen na smrt Sanhedrinem, židovskou veleradou, Římané se stali pouhými vykonavateli rozsudku.
Tam, kde se samy vatikánské autority namáhají zbavit židy viny na zavraždění Krista, se naopak židovští rabíni hrdě bijí v prsa, že Ježíš, tento modloslužebník a rouhač, dostal spravedlivý trest. Jsou pyšní na to, že tento monstrproces neproběhl před římským soudem, ale před židovskou veleradou – a že to byl právě nejvyšší velekněz Kaifáš, jenž roztrhl své šaty, když vynášel rozsudek smrti nad tímto tesařem, který se srovnával s Bohem. „Ano“, tak tvrdí rabíni v Talmudu, „my přebíráme odpovědnost a není žádný důvod se stydět za to, že jsme právoplatně odsoudili k smrti modloslužebníka a rouhače. Ježíš si svoji smrt zasloužil…“ (Schaefer s. 18). Nemůže být žádné ospravedlnění pro „křesťanskou sektu, která nestydatě tvrdí, že je novou smlouvou s Bohem a novým náboženstvím“ (s. 19).
Po Konstantinově milánském ediktu r. 313 odcházelo mnoho rabínů do Persie, neboť v křesťanské Římské říši si nemohli dovolit rouhačské výpady proti křesťanství. Tam postupně vznikal tzv. babylonský Talmud, jenž byl v tehdejším židovstvu chápán jako „protievangelium“ a nenávistná polemika s Novým zákonem. Týkalo se to hlavně postavy Ježíše Krista, jenž musel být vylíčen jako snůška všech neřestí, přičemž se otevřela stavědla všem možným fantaziím a pomluvám. I v předchozím palestinském Talmudu, jenž byl hotov již ve 3.-4. století, se vyskytují rouhavé a urážlivé poznámky o Ježíši Kristu, ale babylonský Talmud jej několikanásobně překonává.
Schaefer sestavuje všechna roztroušená místa v Talmudu o Ježíši do jednoho celku. V protikladu k evangeliím tak vystupují v jeho knize Ježíšův rodinný původ, dětství a dospívání, učitelská činnost, uzdravování, poprava a trest v pekle.
Rodinný původ Ježíše je v Talmudu líčen jako důsledek hříchu Marie, vdané ženy, která se dopustila nevěry s jedním římským legionářem a plod tohoto poměru označila za „zastínění Duchem Svatým“. Její manžel jí odpustil a celou věc zatajil, proto nebyla ukamenována, přesto ji ale rabínští autoři Talmudu označují slovem „kurva“ (s. 37, 39 aj.). Pointa tohoto hnusného vyprávění Talmudu o Ježíšově původu spočívá v tom, že On byl „nejen bastard, nýbrž také syn nežida“ (s. 40), proto se také prý nemohl odvolávat na původ od krále Davida, o němž píší evangelisté, a vznášet v důsledku toho jakýkoliv mesiášský nárok (Mesiáš podle zaslíbení měl vzejít z Davidova rodu). „Celá idea davidovského původu Ježíšova, jeho nárok na mesiášství a dokonce synovství Boží“, není pro talmudské rabíny ničím jiným než „podvodem“ (s. 45 n).
Jako mladý chodil Ježíš do synagogy, kde byl – jako všichni mladí muži – vyučován ve znalostech Starého zákona. Podle Talmudu však prý jeho učitelé měli velké potíže s neukázněným žákem Ježíšem, který už tenkrát dával najevo svou sexuální nevázanost. Zdědil ji prý po své matce – nevěru měl v krvi. Stýkal se se známou prostitutkou (Lk 7, 36-50), a to je pro rabíny důkazem, že nebyl žádným prorokem. Poslouchal prý Marii Magdalenu, která umývala jeho nohy, česala mu vlasy a líbala jej na „ústa“ přímo na veřejnosti. Tyto v Talmudu vykreslené frivolity měly být příčinou toho, že učitelé Ježíše ještě v jeho mládí „exkomunikovali“, tzn. vyloučili ze společenství židů. Židé nechtějí – a to je poselství talmudistů – mít s křesťanstvím cokoliv společného a nechat se jím „zahrnout“, tzn. obrátit. Židokřesťané jsou pro rabíny tím nejvíce odstrašujícím zjevem na Boží půdě, kteří nebudou mít „žádný podíl ve spaseném světě“.
Rabíni nepopírají, že Ježíš měl magickou moc vyhánět démony, uzdravovat nemocné a křísit mrtvé. To, z čeho jej a jeho následovníky obviňují, je, že tyto síly „zneužil“. Ježíš uzdravuje ve vlastním jménu, ne ve jménu Božím. Využívá svoji moc k tomu, aby se mohl vydávat za Boha – a tím se prý prokazuje jako hochštapler a podvodník.
Kouzelnictví a modloslužba jsou také důvodem, proč byl Ježíš veleradou odsouzen k smrti a v předvečer svátku Paschy „pověšen“. Římští vojáci byli jen vykonavateli rozsudku velerady. Talmud trvá na tom, že „Ježíš byl právoplatně odsouzen podle rabínského práva“ (s. 145), a nikoli římského.
Ježíš je a musí být podle Talmudu stále „usmrcován ve svých žácích a vyznavačích“, kteří byli od prvopočátku označeni jako „podvodníci podvodníka“. Oni prý také ukradli jeho mrtvé tělo z hrobu, aby předstírali jeho Zmrtvýchvstání..
Ani oni, ani sám Ježíš prý nebudou mít podíl v novém světě, který nastane po příchodu Mesiáše. Ježíš nebyl vzat do nebe, ale sedí navěky v pekle. Spolu s Titem a Bileamem patří ke třem největším nepřátelům Izraele, kteří si zaslouženě odpykávají v pekle svůj trest. Titus, jenž zničil jeruzalémský chrám, shořel, jeho prach byl vhozen do moře, potom přefiltrován a z prachových částeček znovu upečeno tělo a opět spáleno. Tak je prý trápen navěky. Bileam, který chtěl vnutit Izraeli kult boha Baala, se věčně trápí ve vařícím spermatu. A Ježíš, který se vydával za Boha, sedí ve „vařících exkrementech“(s. 25) spolu se svými vyznavači, kteří neustále vyměšují nové exkrementy, když jedí jeho tělo a pijí jeho krev (s. 185).
Lze se za těchto okolností divit, že IV. Lateránský koncil nařizuje Talmud pálit a že jeden z nejušlechtilejších katolických panovníků středověku sv. Ludvík IX. ve Francii přikazuje všechny exempláře tohoto spisu shromáždit a zničit? Lze se při tomto postoji Židů divit středověkým pogromům, i když je nelze schvalovat a hájit? Je zbytečné blasfemické pomluvy a výmysly autorů Talmudu vyvracet. Ke svým fantasmagoriím nepředkládají žádný důkaz, nikde neuvádějí např. jediný zdroj pro tvrzení, že Panna Maria měla poměr s římským legionářem. Kdyby na tom byla alespoň částečka pravdy, tak by nepochybně zazněla už během Pánova života, jenže tehdy tuto pomluvu nepoužil žádný z jeho nepřátel. Autoři Talmudu si ji prostě vymysleli. Jejich svévolná smyslná dezinterpretace Kristova láskyplného postoje k prostitukám (ale i celníkům a dalším veřejným hříšníkům) je pak ukázkou přímo žumpovní morální úrovně talmudských rabínů. Toto jsou naši „starší bratři ve víře“? To nás tedy potěš Pán Bůh! Mými „staršími bratry ve víře“ jsou nepochybně Abrahám, Jakub, Mojžíš, proroci. Talmudští rabíni a jejich současní následovníci však byli, jsou a vždycky budou nepřáteli pravé víry Kristovy, rouhači a podvodníky.
Překlad z němčiny a komentář učinil PhDr. Radomír Malý
www.stjoseph.cz
Čtěte také:
Vina Židů za bohovraždu Ježíše Krista nesmí být zlehčována
Proč papež František podlézá nepřátelům Krista? Ježíš je podle nich v pekle, vaří se v horkých výkalech a Panna Marie je děvka
Štyri pravdy o Židoch. Tí, ktorí odmietli Krista, slúžia Satanovi
Umučení Krista. Recenze a celý film s českými titulky
Pravda o Talmudu
Nová pokoncilní mše je inspirována nenávistně protikřesťanským židovským talmudem. Jejím tvůrcem byl svobodný zednář
Velký dluh vděčnosti Židů vůči papeži Piovi XII. Pouze Katolická církev postavila hráz hitlerovské kampani k umlčení pravdy
Má Katolická církev vinu na tzv. holokaustu (šoa)? Arogantní zkreslování dějin
Konverze vrchního římského rabína od talmudu ke Kristu. Fašistický režim až do druhé poloviny třicátých let přál Židům
Má Katolická církev vinu na tzv. holokaustu (šoa)? Arogantní zkreslování dějin
www.talmudunmasked.com
Cirkev a antisemitizmus