Stylita

DE ECCLESIA (O Církvi) - z dogmatiky

věnováno všem místním tzv. nevěstkářům, lidem, jež uvěřili bludu, že katolická církev je nevěstka z Apokalypsy svatého Jana Teologa

přehled vychází z katolické dogmatiky Ludvíka Otta
Katolická dogmatika - systematický přehled a …

DE ECCLESIA (O Církvi)

1. BOŽSKÝ PŮVOD CÍRKVE

1. 1. POJEM CÍRKVE
Církev je mystické tělo Ježíše Krista. Sent. certa

1. 2. ZALOŽENÍ JEŽÍŠEM KRISTEM
Církev byla založena Bohočlověkem Ježíšem Kristem. De fide

1. 3. ÚČEL CÍRKVE
Kristus určil Církvi, aby pokračovala v jeho vykupitelském díle po všechny časy. De fide
Církev je vzhledem ke svému účelu a svým prostředkům nadpřirozená a duchovní společnost. Sent. certa
Církev je dokonalá společnost (vzhledem k tomu, co jí daroval Bůh, nikoliv vzhledem k tomu, co do ní vnášejí hříšní a nedokonalí lidé – pozn. redakce). Sent. certa

2. ÚSTAVA CÍRKVE

2. 1. HIERARCHICKÁ ÚSTAVA CÍRKVE
Kristus dal své Církvi hierarchické zřízení. De fide
Hierarchická moc svěřená apoštolům přešla na biskupy. De fide

2. 2. PETRŮV PRIMÁT
Kristus ustanovil Petra za prvního mezi apoštoly a jako viditelnou hlavu celé Církve a svěřil mu osobně a bezprostředně jurisdikční primát. De fide

2. 3. JURISDIKČNÍ PRIMÁT PAPEŽŮ
Podle Kristova ustanovení přechází Petrův primát na všechny jeho nástupce. De fide
Nositelé Petrova primátu jsou římští biskupové. De fide

2. 4. POVAHA PAPEŽSKÉHO PRIMÁTU
Papež má plnou a nejvyšší jurisdikční moc nad celou Církví nejen ve věcech víry a mravů, ale také ve věcech církevní kázně a řízení Církve. De fide

2. 5. PAPEŽSKÁ NEOMYLNOST
Papež je neomylný, mluví-li ex cathedra (tedy pokud nějakou skutečnost týkající se víry nebo mravů vyhlašuje definitivním způsobem jako viditelná hlava Církve – pozn. redakce). De fide

2. 6. BISKUPOVÉ
Biskupové mají mocí božského práva vlastní, řádnou a bezprostřední pastýřskou moc nad svými podřízenými. Sent. certa
Biskupové jako nástupci apoštolů tvoří dohromady biskupské kolegium, jehož hlavou je papež jako nástupce Petrův. Sent. certa
Biskupské svěcení dává spolu s posvěcovací mocí také moc učit a vést. Sent. certa

3. VNITŘNÍ STAVBA CÍRKVE

3. 1. KRISTUS A CÍRKEV
Kristus založil Církev. De fide
Kristus je Hlavou Církve. De fide

3. 2. CÍRKEV A DUCH SVATÝ
Duch Svatý je duší Církve. Sent. Comm.

4. VLASTNOSTI (ZNÁMKY) CÍRKVE

4. 1. NEPORUŠITELNOST
Církev je neporušitelná, tj. bude existovat až do konce světa jako znamení spásy. Sent. certa

4. 2. NEOMYLNOST
Církev je v definitivních rozhodnutích ve věcech víry a mravů neomylná. De fide
Primárním předmětem neomylnosti jsou formálně zjevené pravdy křesťanské víry a mravů. De fide
Druhotným předmětem neomylnosti jsou pravdy nezjevené formálně, ale těsně spojené se zjeveným učením. Sent. certa
Papež je neomylný, mluví-li ex cathedra. De fide
Sbor biskupů je neomylný, jsou-li biskupové buď shromážděni na všeobecném koncilu, anebo jednomyslně po celém světě předkládají pravdy, jichž se všichni věřící mají přidržovat. De fide

4. 3. VIDITELNOST
Kristem založená Církev je vnější viditelná společnost. Sent. certa

4. 4. JEDNOTA, SVATOST, VŠEOBECNOST, APOŠTOLSKOST
Církev je jedna a jediná, je svatá, všeobecná (řecky se „všeobecná“ řekne „catholica“, tj. katolická – pozn. red.) a apoštolská. De fide
K Církvi patří nejen svatí, ale i hříšníci. De fide

5. NUTNOST CÍRKVE

5. 1. PŘÍSLUŠNOST K CÍRKVI
K Církvi patří ten, kdo přijal platný křest a neoddělil se od jednoty víry a společenství. Sent. certa

5. 2. NUTNOST PŘÍSLUŠNOSTI K CÍRKVI
Příslušnost k Církvi je nutná ke spáse pro každého člověka (může však mít různé formy, např. u těch, kteří nutnost příslušnosti k Církvi bez vlastní viny nepoznali – pozn. red.). De fide

6. SPOLEČENSTVÍ SVATÝCH

6. 1. POJEM A SKUTEČNOST SPOLEČENSTVÍ SVATÝCH
Lidé posvěcení Kristovou vykupitelskou milostí, kteří žijí na této zemi, i ti, co jsou již na věčnosti, žijí navzájem v nadpřirozeném společenství spolu s Kristem, svou Hlavou. Sent. certa

6. 2. SPOLEČENSTVÍ VĚŘÍCÍCH ŽIJÍCÍCH NA ZEMI
Věřící žijící na zemi mohou obdržet od Boha dary skrze vzájemné přímluvy. Sent. certa
Věřící na zemi mohou skrze dobré skutky vykonané ve stavu milosti zasloužit jiným de congruo dary od Boha. Sent. probabilis
Věřící si mohou – a to skrze skutky pokání vykonané ve stavu milosti – navzájem pomáhat dostiučiněním. Sent. certa

6.3. SPOLEČENSTVÍ VĚŘÍCÍCH NA ZEMI SE SVATÝMI V NEBI
Je dovolené a doporučené uctívat svaté v nebi a prosit je o přímluvu. De fide
Rovněž je dovoleno a doporučuje se uctívat i jejich ostatky a obrazy. De fide

6.4. SPOLEČENSTVÍ VĚŘÍCÍCH A SVATÝCH S DUŠEMI V OČISTCI
Žijící věřící mohou pomáhat svými přímluvami duším v očistci. De fide
Také svatí v nebi mohou svými přímluvami pomáhat duším v očistci. Sent. comm.
Duše v očistci se mohou přimlouvat za jiné členy mystického těla. Sent. probabilis
Zavrženým nelze pomoci přímluvnou modlitbou, protože nepatří k mystickému Tělu Kristovu. Sent. comm.
697
štefan161 a jeden další uživatel odkazují na tento příspěvek