Velký španělský státník a katolický myslitel Donoso Cortés (1809-1853) již v polovině 19. století napsal:

„Svět sní o jediné gigantické jednotě, která není podle Boží vůle, a jíž Bůh nedopustí, protože by byla templem pýchy.

Právě v tom spočívají všeobecné hříchy našeho století. Pomatené vrávorání jednoty už zasáhlo všechny a ve všem: jednotnost zákonů, jednotnost módy, jednotnost kultury, jednotnost administrace, jednotnost obchodu, jednotnost průmyslu, jednotnost literatury, jednotnost řeči.

Taková jednota je zavrženíhodná a zvrácená, protože by byla jenom jednotou nepořádku a zmatení. Syn pospíchá opustit otcovský dům, aby se vrhl do společnosti, která představuje větší jednotu než rodina. Obchodník opouští svou vesnici a táhne do města, aby vyměnil jednotu obce za jednotu národa. Všechny národy překračují své hranice a mísí se navzájem. To je opravdový biblický Babylon.

Náš Pán Ježíš Kristus přišel na svět, aby v Sobě a Skrze sebe založil jednotu lidského pokolení. Největší ze všech možných hříchů spočívá ve vydávání se za Boha, nebo v uskutečňování Božího díla k jiným účelům nebo jiným způsobem, než si Bůh přeje.

Tento ďábelský úmysl projevil člověk dvakrát: Poprvé, když chtěl vystavět babylonskou věž, a podruhé pak v našich časech, kdy šílená demokracie usiluje o sjednocení světa.

Bůh však nedopustí, aby byla jiná jednota, než jednota v Kříži.

Demokratickému Babylonu není určen jiný osud, nežli Babylonu Písma svatého. Co se stalo tehdy, stane se i nyní, o tom můžete být ujištěni. Drama, které se kdysi odehrálo v údolí Šineáru, se bude opakovat: Dříve, než bude věž dokončena, Bůh národy potrestá a rozptýlí je.“