Ostrik, uvědom si, že každé evangelium zachytilo věc podle toho, jak apoštol věc popsal. Jediný Jan se zmiňuje o tom, když viděl toho učedníka, kterého Pán miloval a Matku, tak pronesl slova Hle syn tvůj, hle Matka tvá. Protože to sepsal jenom apoštol Jan, nenapsal stál jsem tam já, ale ten učedník, kterého Pán miloval a byl u Pána ve večeřadle. Na více místech je Jan označen jako učedmník, kterého miloval Pán a sám sebe tak popsal. Nenapsal, byl jsem tam já, ale služebník, kterého Pán miloval. Byly tam ženy a nejsou popsané jako učednice. To si vymýšlí a domýšlí jen ostrik. Právě to, že se onen učedník naklonil k Pánovi na výzvu Petra ve večeřadle a zeptal se, tím bezchybně bez dalších pochybností posal, že je to on a nikdo jiný. Samsone ty jsi fakt Samson1

V západnej kresťanskej tradícii Máriu Magdalénu stotožňujú s inými Máriami, Najčastejšie s hriešnou Máriou, ktorá umývala Ježišovi nohy, Máriou z Betánie – sestrou Marty, s Máriou zvanou Egypťanka, ktorá bola najskôr hriešnica, neskôr kajúca pustovníčka pri Jordáne. V žiadnom biblickom – kanonickom evanjeliu sa však nespomína menovite Mária Magdaléna. Ježiš sa podľa evanjelistov Matúša, Lukáša a Mareka stretával s viacerými hriešnikmi (Keď ho zákonníci zo skupiny farizejov videli jesť s hriešnikmi a mýtnikmi, hovorili jeho učeníkom: "Prečo jedáva s mýtnikmi a hriešnikmi?") V katolíckej cirkvi sa v kanonických evanjeliách „Mária Magdaléna“ spomína jedenásť ráz. Ako hriešnica nepriamo len dva razy.

Identifikácia Márie Magdalény s hriešnou Máriou z Betánie, sestrou Marty a Lazára,ktorá pomazala Ježišovi nohy, bola výslovne zamietnutá katolíckou cirkvou v roku 1969 počas Druhého vatikánskeho koncilu.

Spájanie Márie Magdalény s prostitútkou je však stále zaužívané v ľudovej tradícii.

sk.wikipedia.org/wiki/Mária_Magdaléna

Jo soli, Ježíš řekl nezavrhujte, abyste nebyli zvavrženi a jakou měrou měříte, takovou vám bude naměřen. Potom je psáno, že přijde doba, že by byli svedeni i vyvolení, kdyby to bylo možné a kdyby Bůh tu dobu neukrátil. S Jidášem nešli do zatracení ostatní křesťané, přestože byl Jidáš apoštol. Jde tedy o osobní hřích vždycky a ne cizí. Spíš může být nebezpečnější tvůj sedesvakantismus, protože zavrhuje miliardu duší, kteří navíc se špatnými pastýři nesouhlasí, zachovávají Boží zákon a zdravé učení církve. To značí, že homolobi, zednáře atd. neposlouchají. Pokud těžce v tomto smyslu hřeší, není miliarda viná jejich hříchy, protože těžký hřích přerušuje spojenís Bohem a oni jsou mimo církev a spásu. Nemáš nejmenší právo o mně mluvit, že jsem na cestě do zatracení. Spíš, máme být uznalí a považovat, že ten druhý může být lepší sebe.
Dnes jde miliarda katolíků do zatracení, protože jejich pastýři "neuchovali" Ježíšovo slovo
"jděte do celého světa..." a učí je že si "to" mohou nazvat jak chtějí.

27. prosince
Sv. Jana, apoštola a evangelisty
Svátek

Učedník, "kterého Ježíš miloval" (Jan 13, 23). Spolu s Petrem a se svým bratrem Jakubem byl svědkem vzkříšení dcery Jairovy, Ježíšova proměnění i úzkosti v Getsemanské zahradě (Mk 5, 37; 9, 2; 14, 23). Jediný z apoštolů stál pod křížem na Kalvárii a umírající Kristus mu svěřil svou matku (Jan 19, 26-27). Za císaře Domiciána byl poslán do vyhnanství na ostrov Patmos. Konec života strávil pravděpodobně v Efesu. Zemřel ve vysokém věku kolem roku 100.

ZDROJ: BREVIÁŘ
www.breviar.sk/include_cz/sv_dec.htm

Drazí bratři a sestry,
1. U příležitosti XXII. Světového dne nemocných, jehož letošním tématem je Víra a láska: «Také my jsme povinni položit život za své bratry» (1 Jan 3,16), se obracím zvláště na nemocné a na všechny, kdo jim poskytují svou pomoc a péči. Církev ve vás poznává, drazí nemocní, zvláštní přítomnost trpícího Krista. Je tomu tak, protože za každým naším utrpením, ba dokonce v jeho nitru, je utrpení Kristovo. Kristus spolu s námi nese jeho tíži a odhaluje jeho smysl. Když Boží Syn vystoupil na kříž, zrušil samotu utrpení a osvítil její temnotu. Jsme tím uvedeni do tajemství Boží lásky k nám, která dodává naději a odvahu: naději, protože v Božím záměru lásky se i noc bolesti otevírá velikonočnímu světlu; a odvahu k tomu, abychom každé nepřízni čelili v jeho společenství a ve spojení s ním.
2. Boží Syn, který se stal člověkem, neodstranil z lidské zkušenosti nemoc a utrpení, ale tím, že ho vzal na sebe, proměnil ho a dal mu jiný rozměr. Nový rozměr utrpení spočívá v tom, že již nemá poslední slovo, jímž je nový život v plnosti; proměna je dána tím, že ve spojení s Kristem se nemoc a utrpení mohou stávat pozitivními. Ježíš je cesta, po níž můžeme jít s jeho Duchem. Jako Otec daroval z lásky Syna a Syn z téže lásky daroval sám sebe, i my můžeme milovat ostatní, tak jako Bůh miloval nás, a dávat za své bratry život. Víra v dobrého Boha se stává dobrotou, víra v ukřižovaného Krista se stává silou k tomu, abychom milovali až do konce i nepřátele. Důkazem autentické víry v Krista je sebedarování, rozdávání lásky bližním, zvláště tomu, kdo si ji nezaslouží, kdo trpí a kdo je na okraji společnosti.
3. V síle křtu a biřmování jsme povoláni, abychom se přizpůsobovali Kristu, milosrdnému Samaritánovi všech trpících: „Z toho jsme poznali lásku: že Kristus za nás položil svůj život. Také my jsme povinni položit život za své bratry“ (1 Jan 3,16). Když k těm, kdo potřebují péči, přistupujeme láskyplně, přinášíme jim uprostřed rozporností tohoto světa naději a Boží úsměv. Když se velkorysá odevzdanost druhým stane stylem naší činnosti, vytváříme prostor pro Kristovo srdce, zahříváme se jím, a tak přinášíme svůj příspěvek pro příchod Božího království.
4. Abychom rostli v něžnosti a v ohleduplné a delikátní lásce, máme křesťanský vzor, k němuž můžeme s jistotou obracet svůj pohled. Je to Ježíšova Matka a naše Matka, která je pozorná vůči Božímu hlasu a potřebám a těžkostem svých dětí. Panna Maria, vedena Božským milosrdenstvím, které se v ní ztělesňuje, zapomíná na sebe a spěšně se vydává na cestu z Galileje do Judeje, aby se setkala se svou sestřenicí Alžbětou a pomáhala jí; na svatbě v Káni se přimlouvá u svého Syna, když vidí, že při oslavě došlo víno; během celé své životní cesty nosí v srdci slova starého Simeona, která předpovídají meč, jenž pronikne její duši, a odvážně zůstává stát u paty Ježíšova kříže. Ona ví, jak jít po této cestě, a proto je Matkou všech nemocných a trpících. Můžeme se k ní utíkat s důvěrou a synovskou oddaností a být si jisti, že nám bude pomáhat a podporovat nás a že nás neopustí. Ona je Matkou Ukřižovaného Zmrtvýchvstalého; zůstává s námi v našich křížích a provází nás na naší cestě ke zmrtvýchvstání a k plnému životu.
5. Svatý Jan, učedník, který stál s Marií u paty kříže, nás uvádí k pramenům víry a lásky, k srdci Boha, který „je láska“ (1 Jan 4,8.16), a připomíná nám, že nemůžeme milovat Boha, pokud nemilujeme bratry. Kdo stojí s Marií pod křížem, naučí se milovat jako Ježíš. Kříž „je jistota věrné Boží lásky k nám. Lásky tak velké, že dokáže vstoupit do našeho hříchu a odpustit ho, vstoupit do našeho utrpení a dát nám sílu nést ho, vstoupit i do naší smrti a zvítězit nad ní a dát nám spásu… Kříž také vyzývá k tomu, abychom se nechali nakazit touto láskou, učí nás, abychom se na druhé dívali vždy s milosrdenstvím a s láskou, zvláště na ty, kdo trpí, kdo potřebují pomoc“ (Křížová cesta s mladými, Rio de Janeiro, 26. července 2013).
Svěřuji XXII. Světový den nemocných přímluvě Panny Marie, aby pomáhala nemocným lidem prožívat jejich utrpení ve společenství s Ježíšem Kristem a podporovala ty, kdo se o ně starají. Všem nemocným, zdravotnickým pracovníkům i dobrovolníkům ze srdce uděluji své apoštolské požehnání.
Ve Vatikánu 6. prosince 2013
PAPEŽ FRANTIŠEK

Je jasné, když legenda žije téměř dva tisíce let, že budou všude její stopy. Nic to ale nemění na pravdě, že Jan pod křížem nebyl. Proč se nenamáháte samostatně myslet? Proč vás nezaráží, že v Bibli je několikrát psáno učedník, kterého Ježíš miloval a ne konkrétní jméno. Vždyť to je v ve všech biblických knihách velice neobvyklá skutečnost. Kdyby tam bylo jméno, není co řešit. Jméno tam není, takže uvažujme. Ale samostaně a ne jako papoušci. Jeden řekne kykyryký a všichni po něm jak pitomí. A nikdo neví proč! :)))

Vy jste zmatení tím, že jsou v církvi nastavená pravidla a nikdo je nedodržuje. Nikdo jsem napsal.

Máří Magdalská pod křížem je fakt, kdežto Jan je fantazie. Jan byl zalezlý jako krtek, když zatkli a křižovali Ježíše. Kdyby byl někdo z apoštolů při ukřižování, evangelia by ho jmenovala. Místo toho se v evangeliích píše, že Ježíš řekl: Všichni se nade mnou zhoršíte a rozprchnete se. A tak se také stalo. Diskutéři na Glorii lžou, ale Ježíš nikdy. Ježíš je pravda.

Všechny ty odporné legendy o ženatém Ježíši mají na svědomí nepřátelé církve.
Rouhání spočívá v tom, že Ježíš, který přišel z nebe, je přirovnáván k padlým andělům, kteří si brali pozemské ženy.
Ježíš však přišel s jiným programem. Zduchovnit člověka, to je to, oč běží. Pozdvihnout ho z roviny tělesné do roviny duchovní. Celé evangelium je o tom.
Samozřejmě, ne každý na to má. Proto jen málo lidí projde úzkou branou. Ta brána je totiž o tom, že vyžaduje smrt tělesnosti.
Už jsem to dnes psal, toto cestou jdou řeholníci. Šli tudy pouštní otcové a od těch byste se měli učit. Nikdo z vás si neumí představit, co je čtyřicet dní půstu. A přitom se chvástáte, že následujete Ježíše. Leda hubou a u televize s nacpaným pupkem. :(

ceskoslo 21.10.2014 18:23:17Už dlouho neobjevili zase nějaké evangelium Ježíšovy ženy, či nějakou jinou šifru mistra Leonarda

guru dan brown zas něco o Máří napíše řekl bych, že mu to sype