Boží slovo na den 21.9. A.D.2020

Dnes slavíme svátek svatého apoštola Matouše
sv. Matouš Levi
Matthæus Levi
21. září, připomínka
Postavení: apoštol, evangelista
Patron: celníků, bankovních a finančních úředníků; vzýván o pomoc k překonání návyku na alkohol
Atributy: anděl nebo Syn člověka, kopí, měšec, sekera, úhelník
Z výběrčího poplatků v městě Kafarnau se stal apoštol, který jako očitý svědek napsal první evangelium. Původně je hlásal Židům v Palestině, pak jim zanechal psanou verzi a odešel toto evangelium šířit mezi pohany. Jeho cesty nelze s jistotou potvrdit, ale starokřesťanská tradice uvádí Persii, Pont u Černého moře a zvláště Etiopii. Východní i západní křesťané ho uctívají jako mučedníka.
Další obraz o Matoušově životě a působení je sestaven ze zlomkovitých zpráv, které využily starokřesťanské spisy: Utrpení sv. Matouše, Skutky Matoušovy v Kahahátú, Legenda o sv. Matoušovi (ze země Parthů) a další.
Přibližně v roce 42 přešel z Palestiny do Makedonie a po krátkém působení pokračoval k jižnímu břehu Černého moře, do Pontu. Zde nějakou dobu údajně hlásal evangelium s apoštolem Ondřejem a ten jej podle legendy ochránil před kanibaly. V cestě za šířením Kristova učení pokračoval do severní Arábie (zv. Arabia pet-rea -Skalnatá) a dál na území Parthů, ležící jihovýchodně od Kaspického moře. Po nějaké době odcestoval do Ethiopie v Africe, kde působil asi po 25 let. Velký vliv mělo pokřtění etiopského vladaře Egippa a jeho rodiny, ale naděje na snadné šíření křesťanství skončila s jeho smrtí. Vládu totiž převzal pohan Hirták, který se rozhodl oženit s Ifigenií, dcerou krále Egippa. Ta však manželský svazek s pohanem odmítla, protože se rozhodla svůj život zasvětit Kristu, prožívat v modlitbě a v konání dobrých skutků. Král Hirták se prý proto rozhodl Matoušovi pomstít a nechal ho probodnout kopím. Bývá udáváno, že k tomu došlo během bohoslužby.
Při vyobrazování mívá v jedné ruce jako atribut kopí, ve druhé knihu evangelia. Je-li zobrazován při jeho psaní, je pro ně hlavním atributem symbol člověka, protože jeho evangelium začíná rodokmenem Krista jako člověka.
Hirták a jeho následovníci byli po 250 let překážkou v šíření křesťanství na tomto území. Cesta pokřesťanštění země začala znovu až za krále Aesianase za působení sv. Frumentia. Od IV. století byla postižena bludem zv. monofyzitismus, který popíral dvojí Kristovu přirozenost. V 11. století byly ostatky sv. Matouše přeneseny z Etiopie do italské vesnice Praestrum. Po dobudování katedrály v blízkém Salermu, byly do ní slavnostně přeneseny a zde zůstaly uloženy.

více: catholica.cz/?id=4584

Z homilií svatého kněze Bedy Ctihodného
(Hom. 21: CCL 122, 149-151)

Ježíšův pohled znamenal smilování a vyvolení

Ježíš uviděl v celnici sedět člověka, který se jmenoval Matouš, a řekl mu: Pojď za mnou!1 Spíše než tělesnýma očima se na něj podíval vnitřním pohledem svého smilování. Uviděl celníka, a protože Ježíšův pohled znamenal smilování a vyvolení, řekl mu: Pojď za mnou! To znamenalo: Staň se mým následovníkem. Když ho vyzval, aby šel za ním, neměl na mysli chůzi, ale spíše způsob života. Neboť kdo tvrdí, že zůstává v Kristu, má se i sám chovat tak, jak se choval on.2
Matouš vstal a šel za ním.3 Není divu, že celník na první Pánovo zavolání poslechl příkaz, už nestál o pozemský zisk, o nějž mu doposud šlo, pohrdl majetkem a přidal se k těm, kteří provázeli Ježíše, u něhož neviděl, že by měl nějaké bohatství. Vždyť sám Pán, jakmile ho zvenku povolal svým slovem, dal mu vnitřně vnuknutí, aby šel za ním; naplnil jeho duši světlem duchovní milosti a dal mu poznat, že když ho vyzývá, aby opustil na zemi statky časné, má moc udělit neporušitelné poklady v nebi.
Když byl Ježíš u stolu v domě, přišlo mnoho celníků a hříšníků a zaujali místo u stolu s ním a jeho učedníky.4 Obrácení jednoho celníka dalo mnoha celníkům a hříšníkům příklad pokání a odpuštění. A byla to krásná a pravdivá předzvěst: Ten, který se měl stát apoštolem a učitelem pohanů, už hned při svém obrácení táhne za sebou k spáse zástup hříšníků, a od prvních počátků své víry začíná vykonávat službu hlasatele evangelia, kterou měl konat, až se zdokonalí v ctnostech. A chceme-li hlouběji chápat tyto události: Matouš vystrojil Pánu nejen hostinu pro tělo ve svém pozemském domě, ale připravil mu mnohem milejší hostinu v domě svého srdce vírou a láskou. Sám Ježíš to dosvědčuje slovy: Hle, stojím u dveří a klepu. Kdo uslyší můj hlas a otevře dveře, k tomu vejdu a budu jíst u něho a on u mne.5
A když uslyšíme jeho hlas, otvíráme mu dveře, abychom ho přijali, tím, že si ochotně bereme k srdci jeho skrytá i zjevná napomenutí a snažíme se uskutečňovat to, o čem poznáváme, že to máme dělat. A on vejde, aby jedl u nás a my u něho, neboť on přebývá milostí své lásky v srdci svých vyvolených, stále je občerstvuje světlem své přítomnosti, aby víc a víc rostla jejich touha po Bohu, a sám se živí jejich horlivostí o nebe jako nejlepším pokrmem.
1 Mt 9, 9
2 1 Jan 2, 6
3 Mt 9, 9
4 Mt 9, 10
5 Zj 3, 20

breviar.op.cz/?a=10&datum=2020-09-21