Jednou z nejpřirozenějších lidských vlastností je touha po štěstí a spokojenosti. Některé kultury a civilizace tuto touhu zneužily, když zaměnili štěstí a blaho jednoho za štěstí a blaho jiného člověka, rodu, kmene, národa, rasy nebo třídy.
A tak ze všech kultur jedině křesťanství poskytlo právo na štěstí a spokojenost všem, protože jsme si všichni před Bohem všichni rovni.
- Ekonomie je definovaná jako volba, a důsledek (hospodářovy) volby. - - Cílem ekonomie je potěšení z plodů práce.
Chceme-li hospodářovy motivy pochopit, musíme znát i jeho názor na hodnotu a cenu. Scholastici chápali vztah výrobce, kupujícího a zboží tak, že kupní cena vzniká svobodnou a oboustranně výhodnou dohodou podle toho, jakou hodnotu pro ně zboží má. Taková kupní cena následně určovala i cenu práce potřebné k výrobě tohoto zboží.
Protestantští teologové a filosofové začali tvrdit, že hodnotu a cenu je potřeba určit objektivněji, a tak mírou hodnoty stanovili množství práce vynaložené na výrobu. Tím ale současně řekli, že práce je důležitější než její výsledek, a že cílem ekonomiky není uspokojení z užívání plodů, ale uspokojení prací samotnou.
Otcem této myšlenky byl Kalvín který nařídil oslavovat Boha prací. Pozdější filosofové Boha zavrhli, ale tvrzeni o potěšení z práce zůstal.