Katolíci velice dobře zpozorovali, že se kolem nich odehrávají radikální přeměny, ale je to pro ně přece jen obtížné odporovat propagandě, která je jako při všech revolucích velmi vytrvalá. Říká se jim: „Vy nepřijímáte změny, ale celý svět kolem vás se změnil a vy holdujete neměnitelnosti; to, co bylo dobré před padesáti lety již neodpovídá dnešní mentalitě a také našemu způsobu života. Uzavřeli jste se do vaší minulosti. Nejste schopni změnit způsob svého života." Ze strachu před podobnými výčitkami, bylo přijato mnoho reforem, protože se nenašly žádné pádné argumenty, které by chránily před řečmi typu: „vy jste zaostalí, včerejší, nežijete v naší době."
Ale nic z toho se ani zdaleka nepřiblížilo tomu, co se stalo v r. 1969, totiž novému pojetí mše.
Bývá nám předhazováno také to, že lpíme na vnějších a druhořadých formách, např. na latině. Je to mrtvá řeč jak se říká, které nikdo nerozumí, jako by ji křesťanský lid v 17. nebo 19. století rozuměl lépe. Jaká nedbalost je to tedy podle …Více