Boží slovo na den 5.8. A.D. 2019
Mt 14,13-21
Mt 14,13-21
- Nahlásit
Sociální sítě
Změnit příspěvek
Smazat příspěvek
Denní liturgie (Cyklus - C)
m.liturgie.cz/misal/06mezidobi/18_01.htm
1. čtení:
Synové Izraele řekli: „Kdo nám dá maso k jídlu? Vzpomínáme si na ryby, které jsme zadarmo jedli v Egyptě, na okurky, melouny, pór, cibuli a česnek. Nyní hyneme, nic tady není, jen tu manu máme na očích.“ Mana byla jako zrnka koriandru a podobala se pryskyřici bdelia. Lidé se rozcházeli a sbírali ji, pak ji mleli …Více
Denní liturgie (Cyklus - C)
m.liturgie.cz/misal/06mezidobi/18_01.htm
1. čtení:
Synové Izraele řekli: „Kdo nám dá maso k jídlu? Vzpomínáme si na ryby, které jsme zadarmo jedli v Egyptě, na okurky, melouny, pór, cibuli a česnek. Nyní hyneme, nic tady není, jen tu manu máme na očích.“ Mana byla jako zrnka koriandru a podobala se pryskyřici bdelia. Lidé se rozcházeli a sbírali ji, pak ji mleli na mlýnku nebo roztloukali v moždíři, potom ji vařili v hrnci a připravovali z ní placky. Chutnala jako pečivo zadělané olejem. Když se večer snášela na tábor rosa, padala i mana. Mojžíš slyšel, jak lidé pláčou, každá rodina u vchodu do svého stanu. Hospodinův hněv se velmi rozpálil, i Mojžíš byl tím velmi dotčen a řekl Hospodinu: „Proč jednáš se svým služebníkem tak zle, proč nenacházím milost ve tvých očích, že nakládáš břímě celého tohoto národa na mě? Copak já jsem počal všechen tento lid nebo já jsem ho zrodil, že mi říkáš: `Nes je ve svém náručí, jako nosí chůva kojence, (nes je) do země, kterou jsi přísahou zaslíbil jejich otcům?' Odkud mám vzít maso, abych ho dal všemu tomuto lidu, který přede mnou pláče a říká: `Dej nám k jídlu maso!' Já sám nemohu nést všechen tento lid, neboť je pro mě příliš těžký. Jestliže chceš se mnou takto jednat, to mě raději zabij, jestliže jsem nalezl milost v tvých očích, abych už neviděl své neštěstí!“
Nm 11,4b-15
Žalm:
Plesejte Bohu, který nám pomáhá.
Můj národ na můj hlas nedbal,
Izrael mě neposlouchal.
Nechal jsem je tedy v zatvrzelosti jejich srdce,
ať si žijí podle svých nápadů!
Kéž by mě můj národ slyšel,
kéž by Izrael kráčel po mých cestách!
Hned bych pokořil jejich nepřátele,
na jejich protivníky bych obrátil svou ruku.
Ti, kdo nenávidí Hospodina, by mu lichotili,
jejich osud by trval navždy.
Jeho bych však živil jadrnou pšenicí,
medem ze skály bych jej sytil.
Zl 81
Evangelium: Mt 14,13-21
Církevní kalendář:
Posvěcení římské baziliky Panny Marie
Tohoto dne o svátku P. Marie Sněžné se v římské bazilice Santa Maria Maggiore koná poutní slavnost s připomínkou zázračného vyznačení místa, na němž pak byla postavena první velká bazilika z vůle papeže a nikoli pod císařským patronátem. Událost spojenou se založením každoročně připomíná srpnový sníh okvětních lístků.
více: catholica.cz
sv. Markéta (+1395)
Narodila se v italské vesnici Cesolo u San Severino Marche (poblíž la Picena) v chudé křesťanské rodině. Byla laskavou a milosrdnou dívkou. Vypráví se o její štědrosti k žebrákovi, kterého na pastvě obdarovala svoji svačinou, což se nelíbilo matce, která prohlásila, že toho dne pro ní nemá další jídlo. Poslušně se provdala za otcem vybraného muže Severina. Prožila s ním 21 let spokojeného manželství a vzorně vychovávala děti. Stala se pak vdovou a s dcerou usilovala o život podle evangelia. Vykonala pěší pouť do Říma ke hrobům svatých mučedníků. Pod šaty nosila žíněné spodní prádlo, usínala s kamenným podhlavcem a z lásky k trpícímu Kristu žila asketicky, konajíce dobré skutky. Zemřela s pověstí svatosti a byla pohřbena ve farním kostele svého rodiště.
catholica.cz
m.liturgie.cz/misal/06mezidobi/18_01.htm
1. čtení:
Synové Izraele řekli: „Kdo nám dá maso k jídlu? Vzpomínáme si na ryby, které jsme zadarmo jedli v Egyptě, na okurky, melouny, pór, cibuli a česnek. Nyní hyneme, nic tady není, jen tu manu máme na očích.“ Mana byla jako zrnka koriandru a podobala se pryskyřici bdelia. Lidé se rozcházeli a sbírali ji, pak ji mleli na mlýnku nebo roztloukali v moždíři, potom ji vařili v hrnci a připravovali z ní placky. Chutnala jako pečivo zadělané olejem. Když se večer snášela na tábor rosa, padala i mana. Mojžíš slyšel, jak lidé pláčou, každá rodina u vchodu do svého stanu. Hospodinův hněv se velmi rozpálil, i Mojžíš byl tím velmi dotčen a řekl Hospodinu: „Proč jednáš se svým služebníkem tak zle, proč nenacházím milost ve tvých očích, že nakládáš břímě celého tohoto národa na mě? Copak já jsem počal všechen tento lid nebo já jsem ho zrodil, že mi říkáš: `Nes je ve svém náručí, jako nosí chůva kojence, (nes je) do země, kterou jsi přísahou zaslíbil jejich otcům?' Odkud mám vzít maso, abych ho dal všemu tomuto lidu, který přede mnou pláče a říká: `Dej nám k jídlu maso!' Já sám nemohu nést všechen tento lid, neboť je pro mě příliš těžký. Jestliže chceš se mnou takto jednat, to mě raději zabij, jestliže jsem nalezl milost v tvých očích, abych už neviděl své neštěstí!“
Nm 11,4b-15
Žalm:
Plesejte Bohu, který nám pomáhá.
Můj národ na můj hlas nedbal,
Izrael mě neposlouchal.
Nechal jsem je tedy v zatvrzelosti jejich srdce,
ať si žijí podle svých nápadů!
Kéž by mě můj národ slyšel,
kéž by Izrael kráčel po mých cestách!
Hned bych pokořil jejich nepřátele,
na jejich protivníky bych obrátil svou ruku.
Ti, kdo nenávidí Hospodina, by mu lichotili,
jejich osud by trval navždy.
Jeho bych však živil jadrnou pšenicí,
medem ze skály bych jej sytil.
Zl 81
Evangelium: Mt 14,13-21
Církevní kalendář:
Posvěcení římské baziliky Panny Marie
Tohoto dne o svátku P. Marie Sněžné se v římské bazilice Santa Maria Maggiore koná poutní slavnost s připomínkou zázračného vyznačení místa, na němž pak byla postavena první velká bazilika z vůle papeže a nikoli pod císařským patronátem. Událost spojenou se založením každoročně připomíná srpnový sníh okvětních lístků.
více: catholica.cz
sv. Markéta (+1395)
Narodila se v italské vesnici Cesolo u San Severino Marche (poblíž la Picena) v chudé křesťanské rodině. Byla laskavou a milosrdnou dívkou. Vypráví se o její štědrosti k žebrákovi, kterého na pastvě obdarovala svoji svačinou, což se nelíbilo matce, která prohlásila, že toho dne pro ní nemá další jídlo. Poslušně se provdala za otcem vybraného muže Severina. Prožila s ním 21 let spokojeného manželství a vzorně vychovávala děti. Stala se pak vdovou a s dcerou usilovala o život podle evangelia. Vykonala pěší pouť do Říma ke hrobům svatých mučedníků. Pod šaty nosila žíněné spodní prádlo, usínala s kamenným podhlavcem a z lásky k trpícímu Kristu žila asketicky, konajíce dobré skutky. Zemřela s pověstí svatosti a byla pohřbena ve farním kostele svého rodiště.
catholica.cz