Kristus – i v Eucharistii – je Kráľom kráľov a podľa toho by sme sa k Nemu aj mali správať
Matej Gavlák 31. januára 2024 Cirkev Eucharistia, Komentár Prijímanie na ruku je tu s nami už viac ako tri roky. Hoci nám bolo sľúbené, že po covide sa táto nová liberálna prax zo Západu zastaví …More
Matej Gavlák
31. januára 2024 Cirkev Eucharistia, Komentár
Prijímanie na ruku je tu s nami už viac ako tri roky. Hoci nám bolo sľúbené, že po covide sa táto nová liberálna prax zo Západu zastaví, opak je pravdou. Tejto neresti – a neresť to je! – podlieha stále veľa ľudí. Vymýšľajú si stále rôzne výhovorky o tom, že predsa aj v minulosti sa ľudia správali tak, ako sa správajú oni. Ale to sú len fabulácie a odvádzanie pozornosti. Ľudia v minulosti mali totiž radikálne odlišnú úctu ku Kristovmu Telu, než má naša padlá generácia.
Zdroj: fb Scott Hahn
Tá „lepšia“ generácia
Sme generácia, o ktorej sa Pán Ježiš i Panna Mária v mnohých zjaveniach vyslovili, že je „horšou od potopy“ a možno najhoršou v dejinách. Napriek tomu stále presviedčame samých seba, že sme „lepší“, než ktokoľvek, kto žil pred nami. Oni sa mýlili, my máme pravdu. Celibát? Kňazi minulosti boli divní, že ho zachovávali, my dnes vieme, že je „proti ľudskej prirodzenosti“. Trest smrti? Cirkev v minulosti bola barbarská, my …More
31. januára 2024 Cirkev Eucharistia, Komentár
Prijímanie na ruku je tu s nami už viac ako tri roky. Hoci nám bolo sľúbené, že po covide sa táto nová liberálna prax zo Západu zastaví, opak je pravdou. Tejto neresti – a neresť to je! – podlieha stále veľa ľudí. Vymýšľajú si stále rôzne výhovorky o tom, že predsa aj v minulosti sa ľudia správali tak, ako sa správajú oni. Ale to sú len fabulácie a odvádzanie pozornosti. Ľudia v minulosti mali totiž radikálne odlišnú úctu ku Kristovmu Telu, než má naša padlá generácia.
Zdroj: fb Scott Hahn
Tá „lepšia“ generácia
Sme generácia, o ktorej sa Pán Ježiš i Panna Mária v mnohých zjaveniach vyslovili, že je „horšou od potopy“ a možno najhoršou v dejinách. Napriek tomu stále presviedčame samých seba, že sme „lepší“, než ktokoľvek, kto žil pred nami. Oni sa mýlili, my máme pravdu. Celibát? Kňazi minulosti boli divní, že ho zachovávali, my dnes vieme, že je „proti ľudskej prirodzenosti“. Trest smrti? Cirkev v minulosti bola barbarská, my …More
- Report
Social media
Change post
Remove post
Premyslam, ze jedna vec je povodny latinsky ritus a druha jazyk. Ked bola v 9. storoci starosloviencina stvrtym liturgickym jazykom, myslim, ze sa nevzdavala mensia ucta, nez v latincine. Pan Jezis tiez neustanovil sv. omsu v latincine. Asi tu zalezi skor na obsahu, nez forme. Chapem to tak, ze autor mysli v suvislosti s jazykom na zmeny po 2VK.
U.S.C.A.E.
- Report
Change comment
Remove comment
To žiaden ľudový jazyk tak či tak nebol. Bol značne liturgizovaný. Ako ostatne aj tie iné v nelatinských obradoch.
"...a On lámal a dával" - oni s teda brali, ako? Asi s rukami, však? Alebo to čo On lámal a dával nebolo (Jeho telo a krv) to čo je teraz???
U.S.C.A.E.
- Report
Change comment
Remove comment
Apoštoli už neboli laici, a nie je napísané ... a brali.
Posvätný Tridentský koncil vyhlásil, že zvyk, že iba kňaz, ktorý celebruje omšu, dáva prijímanie sám sebe (vlastnými rukami) a laici ho od neho dostávajú, je apoštolskou tradíciou.
ses. 13, c. 8: In sacramentale autem sumptione semper in Ecclesia Dei mos fuit, ut laici a Sacerdotibus Communionem acciperent; Sacerdotes autem celebrantes …More
Apoštoli už neboli laici, a nie je napísané ... a brali.
Posvätný Tridentský koncil vyhlásil, že zvyk, že iba kňaz, ktorý celebruje omšu, dáva prijímanie sám sebe (vlastnými rukami) a laici ho od neho dostávajú, je apoštolskou tradíciou.
ses. 13, c. 8: In sacramentale autem sumptione semper in Ecclesia Dei mos fuit, ut laici a Sacerdotibus Communionem acciperent; Sacerdotes autem celebrantes seipsos communicarent: qui mos, tamquam ex traditione Apostolica descendens, jure, ac merito retinere debet.
Posvätný Tridentský koncil vyhlásil, že zvyk, že iba kňaz, ktorý celebruje omšu, dáva prijímanie sám sebe (vlastnými rukami) a laici ho od neho dostávajú, je apoštolskou tradíciou.
ses. 13, c. 8: In sacramentale autem sumptione semper in Ecclesia Dei mos fuit, ut laici a Sacerdotibus Communionem acciperent; Sacerdotes autem celebrantes seipsos communicarent: qui mos, tamquam ex traditione Apostolica descendens, jure, ac merito retinere debet.
U.S.C.A.E.
- Report
Change comment
Remove comment
To je slovenská interpolácia tá spojka tam v origináli nie je.
U.S.C.A.E.
- Report
Change comment
Remove comment
ZNAMENÁ „VEZMĚTE“ SKUTEČNĚ „VEZMĚTE“?
24.8.2015admin
Od té doby, co se slaví liturgie v lidovém jazyku, nahradilo se latinské accipite většinou slovem znamenajícím „vezměte“. Accipere ovšem v původním významu značí „dostat, přijímat“. A co k tomu říká rozhodující řecký originál? Výraz lambánein může být překládán aktivně jako „vzít, brát z vlastní iniciativy ke svému užívání“ nebo …More
ZNAMENÁ „VEZMĚTE“ SKUTEČNĚ „VEZMĚTE“?
24.8.2015admin
Od té doby, co se slaví liturgie v lidovém jazyku, nahradilo se latinské accipite většinou slovem znamenajícím „vezměte“. Accipere ovšem v původním významu značí „dostat, přijímat“. A co k tomu říká rozhodující řecký originál? Výraz lambánein může být překládán aktivně jako „vzít, brát z vlastní iniciativy ke svému užívání“ nebo pasivně jako „přijmout, obdržet“. Druhý zmíněný význam v je Novém zákoně na místě zejména tehdy, když jde o vztah Bůh-člověk, jak připomíná Delling.1 Před Bohem jsme příjemci v plné míře.2 Je teologicky nemyslitelné, že by si nějaký člověk „bral“ z vlastní iniciativy ke svému užívání Tělo Kristovo. Proto je labéte jistě třeba chápat ve smyslu „přijměte“.
Slovu lambánein odpovídající hebrejské lkh znamená „vzít, chopit se, brát na sebe“3, ale také „přijmout, obdržet, dostat“ nebo „nechat si od někoho dát“4. Toto platí také pro jinou důležitou řeč, která je řeči Pána Ježíše příbuzná, totiž syrštinu. Výraz nsb znamená podle kořene „vzít“, podle smyslu však často „přijmout“, jak může být dokázáno z popisu svatého přijímání u sv. Efréma Syrského.5
Ostatně evangelista Lukáš zdůrazňuje, že Pán své Tělo apoštolům dal (édokén, srov. Lk 22,19).
Z Prvního listu Korinťanům se dovídáme, že ze společenství přijímajících byli vyloučeni všichni, kteří zjevně žili v těžkém hříchu (srov. 1Kor 5,6-13). Dále se tak zvaní tajní hříšníci museli zdržet svatého přijímání, pokud se nechtěli provinit proti Tělu Páně (srov. 1Kor 11,27). Přehlížení těchto upozornění s sebou přináší Boží trest (srov. 1Kor 30n.) Jak zmiňuje C. F. D. Moule6, jediné místo v Novém zákoně explicitně vztažené na přípravu na Večeři Páně se týká soudu (judgement), proto je třeba předpokládat takový ritus svatého přijímání, který v sobě nese předepsanou úctu a posvátnou bázeň.
Raně křesťanská svědectví dokládají, že novozákonní citace ohledně „dávání“ a „přijímání“ byly chápány v tom smyslu, jaký vycházel ze souvislostí:
Justin Mučedník (+ okolo 165 n. l.) vyzdvihuje, že Kristus dal pouze apoštolům své Tělo a Krev: „Neboť apoštolové ve svých zápiscích, které se nazývají evangelia, zpravují, že jim bylo nařízeno a pouze jim svěřeno toto: Ježíš vzal chléb, vzdal díky a řekl: To konejte na mou památku, toto je moje tělo; a stejně tak vzal kalich, vzdal díky a pravil: Toto je má krev.“7
Podle Órigena (cca. 185-253/4) nám daruje Kristus své Tělo a svou Krev: „Když s Ním vystupuješ, abys slavil Paschu, dává ti kalich nové smlouvy a stejně tak i chléb požehnání, daruje ti své vlastní Tělo a svou vlastní Krev.“8
Tedy s tím, co bylo dosud ukázáno, můžeme říci: ritus svatého přijímání musel viditelně vzbuzovat postoj člověka coby přijímajícího a obdarovávaného jakožto i úctu a posvátnou bázeň.
Znamená vezměte skutečně „vezměte“? - Corpus Christi
24.8.2015admin
Od té doby, co se slaví liturgie v lidovém jazyku, nahradilo se latinské accipite většinou slovem znamenajícím „vezměte“. Accipere ovšem v původním významu značí „dostat, přijímat“. A co k tomu říká rozhodující řecký originál? Výraz lambánein může být překládán aktivně jako „vzít, brát z vlastní iniciativy ke svému užívání“ nebo pasivně jako „přijmout, obdržet“. Druhý zmíněný význam v je Novém zákoně na místě zejména tehdy, když jde o vztah Bůh-člověk, jak připomíná Delling.1 Před Bohem jsme příjemci v plné míře.2 Je teologicky nemyslitelné, že by si nějaký člověk „bral“ z vlastní iniciativy ke svému užívání Tělo Kristovo. Proto je labéte jistě třeba chápat ve smyslu „přijměte“.
Slovu lambánein odpovídající hebrejské lkh znamená „vzít, chopit se, brát na sebe“3, ale také „přijmout, obdržet, dostat“ nebo „nechat si od někoho dát“4. Toto platí také pro jinou důležitou řeč, která je řeči Pána Ježíše příbuzná, totiž syrštinu. Výraz nsb znamená podle kořene „vzít“, podle smyslu však často „přijmout“, jak může být dokázáno z popisu svatého přijímání u sv. Efréma Syrského.5
Ostatně evangelista Lukáš zdůrazňuje, že Pán své Tělo apoštolům dal (édokén, srov. Lk 22,19).
Z Prvního listu Korinťanům se dovídáme, že ze společenství přijímajících byli vyloučeni všichni, kteří zjevně žili v těžkém hříchu (srov. 1Kor 5,6-13). Dále se tak zvaní tajní hříšníci museli zdržet svatého přijímání, pokud se nechtěli provinit proti Tělu Páně (srov. 1Kor 11,27). Přehlížení těchto upozornění s sebou přináší Boží trest (srov. 1Kor 30n.) Jak zmiňuje C. F. D. Moule6, jediné místo v Novém zákoně explicitně vztažené na přípravu na Večeři Páně se týká soudu (judgement), proto je třeba předpokládat takový ritus svatého přijímání, který v sobě nese předepsanou úctu a posvátnou bázeň.
Raně křesťanská svědectví dokládají, že novozákonní citace ohledně „dávání“ a „přijímání“ byly chápány v tom smyslu, jaký vycházel ze souvislostí:
Justin Mučedník (+ okolo 165 n. l.) vyzdvihuje, že Kristus dal pouze apoštolům své Tělo a Krev: „Neboť apoštolové ve svých zápiscích, které se nazývají evangelia, zpravují, že jim bylo nařízeno a pouze jim svěřeno toto: Ježíš vzal chléb, vzdal díky a řekl: To konejte na mou památku, toto je moje tělo; a stejně tak vzal kalich, vzdal díky a pravil: Toto je má krev.“7
Podle Órigena (cca. 185-253/4) nám daruje Kristus své Tělo a svou Krev: „Když s Ním vystupuješ, abys slavil Paschu, dává ti kalich nové smlouvy a stejně tak i chléb požehnání, daruje ti své vlastní Tělo a svou vlastní Krev.“8
Tedy s tím, co bylo dosud ukázáno, můžeme říci: ritus svatého přijímání musel viditelně vzbuzovat postoj člověka coby přijímajícího a obdarovávaného jakožto i úctu a posvátnou bázeň.
Znamená vezměte skutečně „vezměte“? - Corpus Christi
U.S.C.A.E.
- Report
Change comment
Remove comment
Vrátim sa však k výrazu „Vezmite a jedzte“. V oných krušných časoch ma kontaktoval MUDr. Anton Ján Potanko, ktorý mi posunul preklad tejto pasáže Matúšovho evanjelia aj s výkladom. Súvislosti z neho vyplývajúce sú naozaj kľúčové a do seba zapadajúce.
Už latinský text, ktorý je voči gréckemu textu sekundárny, je do slovenčiny preložený nepresne. V slovenskom preklade je pridaná spojka „a“,…More
Vrátim sa však k výrazu „Vezmite a jedzte“. V oných krušných časoch ma kontaktoval MUDr. Anton Ján Potanko, ktorý mi posunul preklad tejto pasáže Matúšovho evanjelia aj s výkladom. Súvislosti z neho vyplývajúce sú naozaj kľúčové a do seba zapadajúce.
Už latinský text, ktorý je voči gréckemu textu sekundárny, je do slovenčiny preložený nepresne. V slovenskom preklade je pridaná spojka „a“, ktorá z funkčného slovesa (úlohou ktorého je zdôrazniť význam hlavného významového slovesa), robí sloveso významové a tým zavádza dve slovesné činnosti vziať a jesť. Doslovný preklad z latinčiny by bol „vezmite jedzte“.
Grécke znenie pasáže z Matúšovho evanjelia: Ἐσθιόντων δὲ αὐτῶν λαβὼν ὁ Ἰησοῦς ἄρτον καὶ εὐλογήσας ἔκλασεν καὶ δοὺς τοῖς μαθηταῖς εἶπεν, Λάβετε φάγετε, τοῦτό ἐστιν τὸ σῶμά μου.
Λαμβανω (číta sa lambano). Toto grécke sloveso ma v gréčtine tri významy:
1. niečo fyzické chytiť do ruky, brať (si), vziať (si), chytiť;
2. pomocné (funkčné sloveso);
3. prijať, dostať, získať.
Zhrnutie: Takže v prvej časti verša prekladáme: λαβὼν ὁ Ἰησοῦς = vzal Ježiš; v druhej časti verša: Λάβετε φάγετε, = Prijmite jedzte.
Preklad s druhým významom, kde Λάβετε chápeme ako pomocné/funkčné sloveso sa výrazovými prostriedkami nášho materského jazyka nedá vyjadriť, len pochopiť.
Čo presne vyslovil náš Pán Ježiš Kristus dnes nedokážeme reprodukovať, lebo slová zrejme vyslovil buď aramejsky alebo hebrejsky. Analýzou gréckeho zápisu, ktorú vykonal bývalý „zamestnanec daňového úradu“ Rímskeho impéria (biblicky mýtnik) sv. Matúš evanjelista, bez najmenších pochýb ide o to, že: Chlieb/Seba náš Pán Ježiš vzal do rúk (to sa prenáša na kňazov), my máme jesť. Že Eucharistiu máme len jesť je zdôraznené použitím funkčného slovesa Λάβετε. Keby to nechcel svätopisec zdôrazniť, tak zapíše len φάγετε.
Apologetika prijímania Sviatosti oltárnej do úst – sumár mojich argumentov a faktov -
Už latinský text, ktorý je voči gréckemu textu sekundárny, je do slovenčiny preložený nepresne. V slovenskom preklade je pridaná spojka „a“, ktorá z funkčného slovesa (úlohou ktorého je zdôrazniť význam hlavného významového slovesa), robí sloveso významové a tým zavádza dve slovesné činnosti vziať a jesť. Doslovný preklad z latinčiny by bol „vezmite jedzte“.
Grécke znenie pasáže z Matúšovho evanjelia: Ἐσθιόντων δὲ αὐτῶν λαβὼν ὁ Ἰησοῦς ἄρτον καὶ εὐλογήσας ἔκλασεν καὶ δοὺς τοῖς μαθηταῖς εἶπεν, Λάβετε φάγετε, τοῦτό ἐστιν τὸ σῶμά μου.
Λαμβανω (číta sa lambano). Toto grécke sloveso ma v gréčtine tri významy:
1. niečo fyzické chytiť do ruky, brať (si), vziať (si), chytiť;
2. pomocné (funkčné sloveso);
3. prijať, dostať, získať.
Zhrnutie: Takže v prvej časti verša prekladáme: λαβὼν ὁ Ἰησοῦς = vzal Ježiš; v druhej časti verša: Λάβετε φάγετε, = Prijmite jedzte.
Preklad s druhým významom, kde Λάβετε chápeme ako pomocné/funkčné sloveso sa výrazovými prostriedkami nášho materského jazyka nedá vyjadriť, len pochopiť.
Čo presne vyslovil náš Pán Ježiš Kristus dnes nedokážeme reprodukovať, lebo slová zrejme vyslovil buď aramejsky alebo hebrejsky. Analýzou gréckeho zápisu, ktorú vykonal bývalý „zamestnanec daňového úradu“ Rímskeho impéria (biblicky mýtnik) sv. Matúš evanjelista, bez najmenších pochýb ide o to, že: Chlieb/Seba náš Pán Ježiš vzal do rúk (to sa prenáša na kňazov), my máme jesť. Že Eucharistiu máme len jesť je zdôraznené použitím funkčného slovesa Λάβετε. Keby to nechcel svätopisec zdôrazniť, tak zapíše len φάγετε.
Apologetika prijímania Sviatosti oltárnej do úst – sumár mojich argumentov a faktov -
@Jano Šmid - čerpajme z latinčiny a hned bude jasné - ACCIPITE ET MANDUCATE EX HOC OMNES - v Angličtine slovo accept znamená prijať, prijímať. Apoštoli už boli kňazmi a aj napriek tomu prijali do úst tak ako to bolo zvykom a tradíciou pri židovskom sviatku Pascha - dodnes otec rodiny vkladá prvé sústo do úst všetkým členom rodiny...
TO BY SOM BOL RADŠEJ BIČOVANÝ, povedal Pán Ježiš Anežke …More
@Jano Šmid - čerpajme z latinčiny a hned bude jasné - ACCIPITE ET MANDUCATE EX HOC OMNES - v Angličtine slovo accept znamená prijať, prijímať. Apoštoli už boli kňazmi a aj napriek tomu prijali do úst tak ako to bolo zvykom a tradíciou pri židovskom sviatku Pascha - dodnes otec rodiny vkladá prvé sústo do úst všetkým členom rodiny...
TO BY SOM BOL RADŠEJ BIČOVANÝ, povedal Pán Ježiš Anežke Blahovej, keď sa Ho pýtala na podávanie svätého prijímania na ruku (okolo v roku 1970).
Prečo je to tak ťažké pochopiť že Boh si neželá a nikdy nepovolil aby sme jeho kopijou prebodnuté srdce obchmatávali v zašpinených rukách.
TO BY SOM BOL RADŠEJ BIČOVANÝ, povedal Pán Ježiš Anežke Blahovej, keď sa Ho pýtala na podávanie svätého prijímania na ruku (okolo v roku 1970).
Prečo je to tak ťažké pochopiť že Boh si neželá a nikdy nepovolil aby sme jeho kopijou prebodnuté srdce obchmatávali v zašpinených rukách.
Bohužiaľ ako ľudstvo sme v strašnom úpadku. Ked sa snažím vysvetliť prečo nebrať do ruky Sväté Ježišovo telo vždy použijem príklad že ani kráľovnej v Anglicku sa hocikto nemohol dotknúť, že si pred kráľom kľakajú sú tam na to predpisy. Ani zasvätených osôb sa neslobodno dotýkať.. No v mnohých to nezanechalo žiadnu stopu... Dnes je človek viac ako Boh. Ježišovo krvácajúce srdce berieme do …More
Bohužiaľ ako ľudstvo sme v strašnom úpadku. Ked sa snažím vysvetliť prečo nebrať do ruky Sväté Ježišovo telo vždy použijem príklad že ani kráľovnej v Anglicku sa hocikto nemohol dotknúť, že si pred kráľom kľakajú sú tam na to predpisy. Ani zasvätených osôb sa neslobodno dotýkať.. No v mnohých to nezanechalo žiadnu stopu... Dnes je človek viac ako Boh. Ježišovo krvácajúce srdce berieme do špinavých rúk. Darmo tam bola dezinfekcia ked si pani kýchala a kašlala do rúk, potom ju chcela podať... Zažila som viackrát ked kňaz odmietol dať sv.prijímanie na kolenách a potom ešte kričal na celý kostol, že v tomto kostole sa takto neprijíma! kričal aj ked niekto nemal rúško, že sú to zákony a predpisy, že chodia kontroly tak ich zavrú... Násilné a s nenávisťou vtlačené hostie do úst... Deti na 1 sv. prijímaní dostávajú eucharistiu do rúk... Veru horšie ako Sodoma a Gomora .. Ach kňazi kňazi
U.S.C.A.E.
- Report
Change comment
Remove comment
Prijímanie na ruku je tu s nami už viac ako tri roky. Hoci nám bolo sľúbené, že po covide sa táto nová liberálna prax zo Západu zastaví, opak je pravdou. Tejto neresti – a neresť to je! – podlieha stále veľa ľudí. Vymýšľajú si stále rôzne výhovorky o tom, že predsa aj v minulosti sa ľudia správali tak, ako sa správajú oni. Ale to sú len fabulácie a odvádzanie pozornosti. Ľudia v minulosti …More
Prijímanie na ruku je tu s nami už viac ako tri roky. Hoci nám bolo sľúbené, že po covide sa táto nová liberálna prax zo Západu zastaví, opak je pravdou. Tejto neresti – a neresť to je! – podlieha stále veľa ľudí. Vymýšľajú si stále rôzne výhovorky o tom, že predsa aj v minulosti sa ľudia správali tak, ako sa správajú oni. Ale to sú len fabulácie a odvádzanie pozornosti. Ľudia v minulosti mali totiž radikálne odlišnú úctu ku Kristovmu Telu, než má naša padlá generácia.
Tá „lepšia“ generácia
Sme generácia, o ktorej sa Pán Ježiš i Panna Mária v mnohých zjaveniach vyslovili, že je „horšou od potopy“ a možno najhoršou v dejinách. Napriek tomu stále presviedčame samých seba, že sme „lepší“, než ktokoľvek, kto žil pred nami. Oni sa mýlili, my máme pravdu. Celibát? Kňazi minulosti boli divní, že ho zachovávali, my dnes vieme, že je „proti ľudskej prirodzenosti“. Trest smrti? Cirkev v minulosti bola barbarská, my sme dnes „humánni“. Latinské omše? Prežitok. Nevedecké, nikto im nerozumie. Naše omše sú lepšie, lebo:
1) sú v našom jazyku, takže im rozumieme a
2) sú menej „divné“, lebo už nie sú také „stredovekodesivé“, ale sú ľudsky prístupné a zábavné.
Úžasné. Ako si generácia, ktorá vyhubila milióny, ak nie miliardy nenarodených detí o sebe vôbec dovoľuje myslieť, že je lepšia ako čokoľvek, čo bolo pred ňou? Ako si generácia drvená škandálmi, odpadlíctvom a herézami o sebe dovoľuje myslieť, že je lepšia ako boli generácie so svätými pápežmi na čele a svätými kňazmi ohlasujúcimi Kristovo Evanjelium v uliciach miest a na dedinách? Ako si ešte stále môžeme myslieť, že nelatinská omša, za existencie ktorej došlo k 99 % úpadku religiozity a celé národy sa doslova stali pohanskými, je lepšia, ako omša vekov, ktorá vychovala sv. Františka a sv. Dominika, sv. Teréziu a sv. Brigitu a ďalších svätcov a svätice?
Ako si to o sebe môžeme myslieť? To naozaj chceme tvrdiť, že ľahkovážna zhomosexualizovaná spoločnosť je Bohu milšia a objektívne lepšia, ako prísne spoločnosti minulosti, ktoré však dbali na čistotu a posvätnosť manželského sviatostného stavu ?!?
Tá „lepšia“ generácia
Sme generácia, o ktorej sa Pán Ježiš i Panna Mária v mnohých zjaveniach vyslovili, že je „horšou od potopy“ a možno najhoršou v dejinách. Napriek tomu stále presviedčame samých seba, že sme „lepší“, než ktokoľvek, kto žil pred nami. Oni sa mýlili, my máme pravdu. Celibát? Kňazi minulosti boli divní, že ho zachovávali, my dnes vieme, že je „proti ľudskej prirodzenosti“. Trest smrti? Cirkev v minulosti bola barbarská, my sme dnes „humánni“. Latinské omše? Prežitok. Nevedecké, nikto im nerozumie. Naše omše sú lepšie, lebo:
1) sú v našom jazyku, takže im rozumieme a
2) sú menej „divné“, lebo už nie sú také „stredovekodesivé“, ale sú ľudsky prístupné a zábavné.
Úžasné. Ako si generácia, ktorá vyhubila milióny, ak nie miliardy nenarodených detí o sebe vôbec dovoľuje myslieť, že je lepšia ako čokoľvek, čo bolo pred ňou? Ako si generácia drvená škandálmi, odpadlíctvom a herézami o sebe dovoľuje myslieť, že je lepšia ako boli generácie so svätými pápežmi na čele a svätými kňazmi ohlasujúcimi Kristovo Evanjelium v uliciach miest a na dedinách? Ako si ešte stále môžeme myslieť, že nelatinská omša, za existencie ktorej došlo k 99 % úpadku religiozity a celé národy sa doslova stali pohanskými, je lepšia, ako omša vekov, ktorá vychovala sv. Františka a sv. Dominika, sv. Teréziu a sv. Brigitu a ďalších svätcov a svätice?
Ako si to o sebe môžeme myslieť? To naozaj chceme tvrdiť, že ľahkovážna zhomosexualizovaná spoločnosť je Bohu milšia a objektívne lepšia, ako prísne spoločnosti minulosti, ktoré však dbali na čistotu a posvätnosť manželského sviatostného stavu ?!?