Ježíšovo kázání na hoře
Ježíšovo kázání na hoře bylo určeno všem posluchačům bez výjimky. Horské kázání je základem křesťanské nauky. Pro mnohé bude jistě překvapením, že v konfrontaci s Ježíšovou naukou neobstojí.
Mt 5. - 7. kapitola
1Uzřev pak Ježíš zástupy, vystoupil na horu, a když se posadil, přistoupili k němu učeníci jeho.2I otevřel ústa svá a učil je takto:3Blahoslavení chudí duchem, neboť jejich jest království nebeské.4Blahoslavení tiší, neboť oni zemí vládnouti budou.5Blahoslavení lkající, neboť oni potěšeni budou.6Blahoslavení, kteří lačnějí a žiznějí po spravedlnosti, neboť oni nasyceni budou.7Blahoslavení milosrdní, neboť oni milosrdenství dojdou.8Blahoslavení čistého srdce, neboť oni Boha viděti budou.9Blahoslavení pokojní, neboť oni synové Boží slouti budou.10Blahoslavení, kteří protivenství trpí pro spravedlnost, neboť jejich jest království nebeské.11Blahoslavení jste, když pro mne budou vás tupiti a pronásledovati a mluviti všecko zlé proti vám lhouce;12radujte se a veselte se, neboť odplata vaše hojná jest v nebesích. Tak zajisté pronásledovali proroky, kteří byli před vámi.13Vy jste sůl země: jestliže sůl se zkazí, čím se osolí? K ničemu nehodí se již, leč aby byla vyhozena ven a pošlapána od lidí.14Vy jste světlo světa. Nemůže se ukrýti město na hoře ležící.15Aniž rozsvěcují svíci a kladou ji pod kbelík, nýbrž na svícen, aby svítila všem, kteří jsou v domě.16Tak svěť světlo vaše před lidmi, ať vidí skutky vaše dobré a velebí Otce vašeho, jenž jest v nebesích.17Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit zákon nebo proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit.18Vpravdě zajisté pravím vám: dokavad nepomine nebe a země, nepomine jediné písmě neb jediná čárka ze zákona, až se všecko stane.19Kdo by tedy zrušil jeden z příkazů těchto nejmenších a vyučil tak lidi, nejmenším slouti bude v království nebeském; kdo by však činil a učil, ten bude velikým slouti v království nebeském.20Neboť pravím vám: nebude-li hojnější spravedlnost vaše než zákoníků a fariseů, nevejdete do království nebeského.21Slyšeli jste, že řečeno jest starým: „Nezabiješ! Kdo by zabil, propadne soudu.“22Já však pravím vám, že každý, kdo se hněvá na bratra svého, propadne soudu. Kdo by však řekl bratru svému „ráchá“, propadne veleradě, a kdo by řekl „blázne“, propadne pekelnému ohni.23Přinášíš-li tedy dar svůj k oltáři a tam se rozpomeneš, že bratr tvůj má něco proti tobě,24zanechej tam daru svého před oltářem a jdi prve, smiř se s bratrem svým a potom přijda, obětuj dar svůj.25Srovnej se s protivníkem svým rychle, dokud jsi s ním na cestě, aby snad nevydal tebe protivník soudci, a soudce vydal by tebe (soudnímu) služebníku, a byl bys uvržen do vězení.26Vpravdě pravím tobě, nevyjdeš odtud, dokavad nenavrátíš posledního haléře.27Slyšeli jste, že řečeno jest starým: „Nezcizoložíš.“28já však pravím vám, že každý, kdo hledí na ženu, aby jí požádal, již zcizoložil s ní ve svétn srdci.29Pohoršuje-li tě oko tvé pravé, vylup je a vrhni od sebe; neboť prospěšnější jest pro tebe, aby zahynul jeden úd tvůj, než aby celé tělo tvé bylo uvrženo do pekla.30A jestli pravá ruka tvá tě pohoršuje, utni ji a vrhni od sebe, neboť prospěšnější jest pro tebe, aby zahynul jeden úd tvůj, než aby celé tělo tvé bylo uvrženo do pekla.31Řečeno jest také: „kdo by propustil manželku svou, dej jí lístek zápudný.“32Já však pravím vám, že každý, kdo propouští manželku svou vyjma pro smilství, uvádí ji v cizoložství, a kdo by propuštěnou pojal, cizoloží.33Opět jste slyšeli, že řečeno jest starým: „Nebudeš křivě přísahati, ale splníš Pánu přísahy své.“34Já však pravím vám, abyste nepřísahali vůbec: ani nebem, neboť trůnem Božím jest,35ani zemí, neboť jest podnoží nohou jeho, ani Jerusalemem, neboť jest to město velikého krále,36ani hlavou svou nebudeš přísahati, neboť jediného vlasu nemůžeš učiniti bílým neb černým.37Budiž však řeč vaše: „ano, ano“; „ne, ne“; co nad to jest, ze zlého jest.38Slyšeli jste, že bylo řečeno: „Oko za oko, zub za zub.“39Já však pravím vám, abyste neodpírali zlému; nýbrž udeří-li tě někdo v pravé líce tvé, nastav mu i druhé,40a tomu, kdo chce souditi se s tebou a (tak) vzíti sukni tvou, zanechej i plášť;41a přinutí-li tě někdo na míli jednu, jdi s ním (i jiné) dvě.42Tomu, kdo tě prosí, dej, a od toho, kdo chce si vypůjčiti od tebe, neodvracej se.43Slyšeli jste, že bylo řečeno: „Milovati budeš bližního svého a nenáviděti budeš nepřítele svého.“44Ale já pravím vám: Milujte nepřátele své, (dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí), a modlete se za ty, kteří vás pronásledují (a pomlouvají),45abyste byli podobni svému Otci, jenž jest v nebesích, jenž slunci svému velí vycházeli na dobré i na zlé a déšť dává na spravedlivé i na nespravedlivé.46Neboť milujete-li ty, kteří vás milují, jakou odplatu míti budete? Zdali nečiní toho i celníci?47A budete-li pozdravovati toliko své bratry, co více činíte? Zdali nečiní toho i pohané?48Buďte tedy dokonalí, jakož i Otec váš nebeský dokonalý jest.
1Mějte se na pozoru, abyste nečinili dobrých skutků svých před lidmi, byste byli od nich viděni; sice nebudete míti odplaty u svého Otce, jenž jest v nebesích.2Když tedy dáváš almužnu, netrub před sebou, jako pokrytci činí v synagogách a na ulicích, aby byli ctěni od lidí; vpravdě pravím vám, vzali odplatu svou.3Ale když ty dáváš almužnu, ať nezví tvá levice, co činí pravice tvá,4aby byla almužna tvá ve skrytě, a Otec tvůj, který vidí ve skrytě, odplatí tobě.5A když se modlíte, nebuďte jako pokrytci, kteří si libují v synagogách a na rozích trhů stojíce se modliti, aby byli viděni od lidí. Vpravdě pravím vám: vzali odplatu svou.6Když však ty se modlíš, vejdi do pokojíka svého, zavři dveře a pomodli se k Otci svému ve skrytě, a tvůj Otec, který vidí ve skrytě, odplatí tobě.7Modlíce se pak, nemluvte mnoho, jako pohané; domnívajíť se, že budou vyslyšeni pro svou mnohomluvnost.8Nepřipodobňuje se tedy jim; ví zajisté Otec váš, čeho jest vám potřebí, prve než ho prosíte.9Takto tedy budete se modliti vy: Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé.10Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi tak i na zemi.11Chléb náš vezdejší dej nám dnes.12A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim vinníkům.13A neuvoď nás v pokušení. Ale zbav nás od zlého (Amen).14Neboť jestli odpustíte lidem hříchy jejich, odpustí i vám Otec váš nebeský (hříchy vaše);15pakli neodpustíte lidem, ani Otec váš neodpustí vám hříchů vašich.16Když pak se postíte, nebuďte jako pokrytci zasmušilí; neboť zohyzďují obličej svůj, aby zjevno bylo lidem, že se postí. Vpravdě pravím vám, vzali odplatu svou.17Když však ty se postíš, pomaž hlavu svou a tvář svou umyj,18aby nebylo zjevno lidem, že se postíš, nýbrž Otci tvému, jenž jest ve skrytě; a Otec tvůj, jenž vidí ve skrytě, odplatí tobě.19Neskládejte sobě pokladů na zemi, kde rez a mol kazí, a kde zloději vykopávají a kradou;20ale skládejte sobě poklady v nebi, kdež ani rez ani mol nekazí, a kde zloději nevykopávají aniž kradou.21Neboť kde jest poklad tvůj, tam bude i srdce tvé.22Svíci těla tvého jest oko tvé. Je-li oko tvé zdravé, bude světlým celé tělo tvé;23je-li však oko tvé špatné, celé tělo tvé bude tmavým. Jestliže tedy světlo, které jest v tobě, tmou jest, jak veliká bude tma sama?24Nikdo nemůže dvěma pánům sloužiti; neboť buď bude jednoho nenáviděti a druhého milovati, aneb jednoho se přidrží a druhým pohrdne. Nemůžete Bohu sloužiti a mamoně.25Proto pravím vám: nepečujte úzkostlivě o život svůj, co byste jedli, ani o tělo své, čím byste se odívali. Není-li život více nežli pokrm, a tělo více než oděv?26Pohleďte na ptactvo nebeské že neseje, ani nežne, ani neshromažďuje do stodol, a Otec váš nebeský živí je. Nejste-li vy dražší nežli ono?27A kdo z vás staraje se může přidat! k délce svého věku loket jeden?28A proč pečujete úzkostlivě o svůj oděv? Pozorujte lilie polní, kterak rostou, nepracují aniž předou;29pravím pak vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak oděn, jako jedna z nich.30Jestli tedy trávu polní, která dnes jest a zítra do peci vržena bývá, Bůh tak odívá, čím spíše vás, malověrní?31Nepečujte tedy úzkostlivě, říkajíce: Co budeme jísti, aneb co budeme píti aneb čím se budeme odívati?32Neboť toho všeho pohané hledají; ví zajisté Otec váš nebeský, že toho všeho potřebujete.33Hledejte tedy nejprve království Božího a spravedlnosti jeho, a toto všecko bude vám přidáno.34Nepečujte proto úzkostlivě o zítřek; neboť zítřek bude pečovati sám o sebe, dosti má den na své lopotě.
1Nesuďte, abyste nebyli souzeni;2neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, a jakou měrou měříte, takovou bude vám odměřeno.3Proč pak vidíš třísku v oku bratra svého a trámu ve svém oku nepozoruješ?4Aneb kterak díš bratru svému: Nechej, ať vyvrhnu třísku z oka tvého; a hle, trám jest v oku tvém?5Pokrytče, vyvrž nejprve trám z oka svého, a potom přihlédni, abys vyvrhl třísku z oka bratra svého.6Nedávejte věci svaté psům, aniž házejte perel svých před prasata, aby snad nepošlapala jich svými nohami a obrátíce se neroztrhala vás.7Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlucte, a bude vám otevřeno;8neboť každý, kdo prosí, béře, kdo hledá, nalézá, a tomu, kdo tluče, bude otevřeno.9Či jest který člověk mezi vámi, jenž podá synu svému kámen, když bude ho prositi za chléb?10aneb bude-li prositi za rybu, zdali podá jemu hada?11Jestliže tedy vy, jsouce zlí, umíte dobré dary dávati dítkám svým, čím spíše Otec váš, jenž jest v nebesích, dá dobré věci těm, kteří ho prosí?12Všecko tedy, co chcete, aby vám lidé činili, i vy tak čiňte jim; neboť to jest zákon i proroci.13Vcházejte těsnou branou; neboť široká jest brána a prostranná cesta, která vede k zahynutí, a mnoho jest těch, kteří vcházejí skrze ní.14Jak těsná jest brána a úzká cesta, která vede k životu, a málo jest těch, kteří ji nalézají.15Mějte se na pozoru před nepravými proroky, kteří přicházejí k vám v rouše ovčím, uvnitř však jsou vlci draví.16Po ovoci jejich poznáte je: Zdali sbírají s trní hrozny aneb s bodláčí fíky?17Tak každý strom dobrý nese ovoce dobré, špatný strom ovoce špatné přináší.18Nemůže strom dobrý nésti ovoce špatné, ani strom špatný přinášeti ovoce dobré.19Všeliký strom, který nenese ovoce dobrého, bývá vyťat a na oheň uvržen.20Nuže tedy po ovoci jejich poznáte je.21Ne každý, kdo mi říká „Pane, Pane“, vejde do království nebeského, nýbrž kdo činí vůli Otce mého, jenž jest v nebesích, ten vejde do království nebeského.22Mnozí řeknou mi v onen den: Pane, Pane, zdali jsme ve jménu tvém neprorokovali, a ve jménu tvém zlých duchů nevymítali a ve jménu tvém mnoho zázraků nečinili?23A tehdy ohlásím jim: Nikdy jsem vás neznal; odejděte ode mne, pachatelé nepravosti.24Každý tedy, kdo slyší tato slova má a koná je, bude připodobněn muži moudrému, jenž postavil dům svůj na skálu.25I spadl příval, a přišly řeky, a zavály větry a obořily se na ten dům; a nepadl, neboť byl založen na skále.26A každý, kdo slyší tato slova má a nekoná jich, bude připodobněn muži pošetilému, jenž postavil dům svůj na písku.27I spadl příval, a přišly řeky, a zavály větry a obořily se na ten dům. I padl a pád jeho byl veliký.28A když Ježíš dokončil řeči tyto, užasli zástupové nad jeho učením,29neboť učil je jako moc maje, a ne jako zákoníci jejich a fariseové.
Mt 5. - 7. kapitola
1Uzřev pak Ježíš zástupy, vystoupil na horu, a když se posadil, přistoupili k němu učeníci jeho.2I otevřel ústa svá a učil je takto:3Blahoslavení chudí duchem, neboť jejich jest království nebeské.4Blahoslavení tiší, neboť oni zemí vládnouti budou.5Blahoslavení lkající, neboť oni potěšeni budou.6Blahoslavení, kteří lačnějí a žiznějí po spravedlnosti, neboť oni nasyceni budou.7Blahoslavení milosrdní, neboť oni milosrdenství dojdou.8Blahoslavení čistého srdce, neboť oni Boha viděti budou.9Blahoslavení pokojní, neboť oni synové Boží slouti budou.10Blahoslavení, kteří protivenství trpí pro spravedlnost, neboť jejich jest království nebeské.11Blahoslavení jste, když pro mne budou vás tupiti a pronásledovati a mluviti všecko zlé proti vám lhouce;12radujte se a veselte se, neboť odplata vaše hojná jest v nebesích. Tak zajisté pronásledovali proroky, kteří byli před vámi.13Vy jste sůl země: jestliže sůl se zkazí, čím se osolí? K ničemu nehodí se již, leč aby byla vyhozena ven a pošlapána od lidí.14Vy jste světlo světa. Nemůže se ukrýti město na hoře ležící.15Aniž rozsvěcují svíci a kladou ji pod kbelík, nýbrž na svícen, aby svítila všem, kteří jsou v domě.16Tak svěť světlo vaše před lidmi, ať vidí skutky vaše dobré a velebí Otce vašeho, jenž jest v nebesích.17Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit zákon nebo proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit.18Vpravdě zajisté pravím vám: dokavad nepomine nebe a země, nepomine jediné písmě neb jediná čárka ze zákona, až se všecko stane.19Kdo by tedy zrušil jeden z příkazů těchto nejmenších a vyučil tak lidi, nejmenším slouti bude v království nebeském; kdo by však činil a učil, ten bude velikým slouti v království nebeském.20Neboť pravím vám: nebude-li hojnější spravedlnost vaše než zákoníků a fariseů, nevejdete do království nebeského.21Slyšeli jste, že řečeno jest starým: „Nezabiješ! Kdo by zabil, propadne soudu.“22Já však pravím vám, že každý, kdo se hněvá na bratra svého, propadne soudu. Kdo by však řekl bratru svému „ráchá“, propadne veleradě, a kdo by řekl „blázne“, propadne pekelnému ohni.23Přinášíš-li tedy dar svůj k oltáři a tam se rozpomeneš, že bratr tvůj má něco proti tobě,24zanechej tam daru svého před oltářem a jdi prve, smiř se s bratrem svým a potom přijda, obětuj dar svůj.25Srovnej se s protivníkem svým rychle, dokud jsi s ním na cestě, aby snad nevydal tebe protivník soudci, a soudce vydal by tebe (soudnímu) služebníku, a byl bys uvržen do vězení.26Vpravdě pravím tobě, nevyjdeš odtud, dokavad nenavrátíš posledního haléře.27Slyšeli jste, že řečeno jest starým: „Nezcizoložíš.“28já však pravím vám, že každý, kdo hledí na ženu, aby jí požádal, již zcizoložil s ní ve svétn srdci.29Pohoršuje-li tě oko tvé pravé, vylup je a vrhni od sebe; neboť prospěšnější jest pro tebe, aby zahynul jeden úd tvůj, než aby celé tělo tvé bylo uvrženo do pekla.30A jestli pravá ruka tvá tě pohoršuje, utni ji a vrhni od sebe, neboť prospěšnější jest pro tebe, aby zahynul jeden úd tvůj, než aby celé tělo tvé bylo uvrženo do pekla.31Řečeno jest také: „kdo by propustil manželku svou, dej jí lístek zápudný.“32Já však pravím vám, že každý, kdo propouští manželku svou vyjma pro smilství, uvádí ji v cizoložství, a kdo by propuštěnou pojal, cizoloží.33Opět jste slyšeli, že řečeno jest starým: „Nebudeš křivě přísahati, ale splníš Pánu přísahy své.“34Já však pravím vám, abyste nepřísahali vůbec: ani nebem, neboť trůnem Božím jest,35ani zemí, neboť jest podnoží nohou jeho, ani Jerusalemem, neboť jest to město velikého krále,36ani hlavou svou nebudeš přísahati, neboť jediného vlasu nemůžeš učiniti bílým neb černým.37Budiž však řeč vaše: „ano, ano“; „ne, ne“; co nad to jest, ze zlého jest.38Slyšeli jste, že bylo řečeno: „Oko za oko, zub za zub.“39Já však pravím vám, abyste neodpírali zlému; nýbrž udeří-li tě někdo v pravé líce tvé, nastav mu i druhé,40a tomu, kdo chce souditi se s tebou a (tak) vzíti sukni tvou, zanechej i plášť;41a přinutí-li tě někdo na míli jednu, jdi s ním (i jiné) dvě.42Tomu, kdo tě prosí, dej, a od toho, kdo chce si vypůjčiti od tebe, neodvracej se.43Slyšeli jste, že bylo řečeno: „Milovati budeš bližního svého a nenáviděti budeš nepřítele svého.“44Ale já pravím vám: Milujte nepřátele své, (dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí), a modlete se za ty, kteří vás pronásledují (a pomlouvají),45abyste byli podobni svému Otci, jenž jest v nebesích, jenž slunci svému velí vycházeli na dobré i na zlé a déšť dává na spravedlivé i na nespravedlivé.46Neboť milujete-li ty, kteří vás milují, jakou odplatu míti budete? Zdali nečiní toho i celníci?47A budete-li pozdravovati toliko své bratry, co více činíte? Zdali nečiní toho i pohané?48Buďte tedy dokonalí, jakož i Otec váš nebeský dokonalý jest.
1Mějte se na pozoru, abyste nečinili dobrých skutků svých před lidmi, byste byli od nich viděni; sice nebudete míti odplaty u svého Otce, jenž jest v nebesích.2Když tedy dáváš almužnu, netrub před sebou, jako pokrytci činí v synagogách a na ulicích, aby byli ctěni od lidí; vpravdě pravím vám, vzali odplatu svou.3Ale když ty dáváš almužnu, ať nezví tvá levice, co činí pravice tvá,4aby byla almužna tvá ve skrytě, a Otec tvůj, který vidí ve skrytě, odplatí tobě.5A když se modlíte, nebuďte jako pokrytci, kteří si libují v synagogách a na rozích trhů stojíce se modliti, aby byli viděni od lidí. Vpravdě pravím vám: vzali odplatu svou.6Když však ty se modlíš, vejdi do pokojíka svého, zavři dveře a pomodli se k Otci svému ve skrytě, a tvůj Otec, který vidí ve skrytě, odplatí tobě.7Modlíce se pak, nemluvte mnoho, jako pohané; domnívajíť se, že budou vyslyšeni pro svou mnohomluvnost.8Nepřipodobňuje se tedy jim; ví zajisté Otec váš, čeho jest vám potřebí, prve než ho prosíte.9Takto tedy budete se modliti vy: Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé.10Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi tak i na zemi.11Chléb náš vezdejší dej nám dnes.12A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim vinníkům.13A neuvoď nás v pokušení. Ale zbav nás od zlého (Amen).14Neboť jestli odpustíte lidem hříchy jejich, odpustí i vám Otec váš nebeský (hříchy vaše);15pakli neodpustíte lidem, ani Otec váš neodpustí vám hříchů vašich.16Když pak se postíte, nebuďte jako pokrytci zasmušilí; neboť zohyzďují obličej svůj, aby zjevno bylo lidem, že se postí. Vpravdě pravím vám, vzali odplatu svou.17Když však ty se postíš, pomaž hlavu svou a tvář svou umyj,18aby nebylo zjevno lidem, že se postíš, nýbrž Otci tvému, jenž jest ve skrytě; a Otec tvůj, jenž vidí ve skrytě, odplatí tobě.19Neskládejte sobě pokladů na zemi, kde rez a mol kazí, a kde zloději vykopávají a kradou;20ale skládejte sobě poklady v nebi, kdež ani rez ani mol nekazí, a kde zloději nevykopávají aniž kradou.21Neboť kde jest poklad tvůj, tam bude i srdce tvé.22Svíci těla tvého jest oko tvé. Je-li oko tvé zdravé, bude světlým celé tělo tvé;23je-li však oko tvé špatné, celé tělo tvé bude tmavým. Jestliže tedy světlo, které jest v tobě, tmou jest, jak veliká bude tma sama?24Nikdo nemůže dvěma pánům sloužiti; neboť buď bude jednoho nenáviděti a druhého milovati, aneb jednoho se přidrží a druhým pohrdne. Nemůžete Bohu sloužiti a mamoně.25Proto pravím vám: nepečujte úzkostlivě o život svůj, co byste jedli, ani o tělo své, čím byste se odívali. Není-li život více nežli pokrm, a tělo více než oděv?26Pohleďte na ptactvo nebeské že neseje, ani nežne, ani neshromažďuje do stodol, a Otec váš nebeský živí je. Nejste-li vy dražší nežli ono?27A kdo z vás staraje se může přidat! k délce svého věku loket jeden?28A proč pečujete úzkostlivě o svůj oděv? Pozorujte lilie polní, kterak rostou, nepracují aniž předou;29pravím pak vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak oděn, jako jedna z nich.30Jestli tedy trávu polní, která dnes jest a zítra do peci vržena bývá, Bůh tak odívá, čím spíše vás, malověrní?31Nepečujte tedy úzkostlivě, říkajíce: Co budeme jísti, aneb co budeme píti aneb čím se budeme odívati?32Neboť toho všeho pohané hledají; ví zajisté Otec váš nebeský, že toho všeho potřebujete.33Hledejte tedy nejprve království Božího a spravedlnosti jeho, a toto všecko bude vám přidáno.34Nepečujte proto úzkostlivě o zítřek; neboť zítřek bude pečovati sám o sebe, dosti má den na své lopotě.
1Nesuďte, abyste nebyli souzeni;2neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, a jakou měrou měříte, takovou bude vám odměřeno.3Proč pak vidíš třísku v oku bratra svého a trámu ve svém oku nepozoruješ?4Aneb kterak díš bratru svému: Nechej, ať vyvrhnu třísku z oka tvého; a hle, trám jest v oku tvém?5Pokrytče, vyvrž nejprve trám z oka svého, a potom přihlédni, abys vyvrhl třísku z oka bratra svého.6Nedávejte věci svaté psům, aniž házejte perel svých před prasata, aby snad nepošlapala jich svými nohami a obrátíce se neroztrhala vás.7Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlucte, a bude vám otevřeno;8neboť každý, kdo prosí, béře, kdo hledá, nalézá, a tomu, kdo tluče, bude otevřeno.9Či jest který člověk mezi vámi, jenž podá synu svému kámen, když bude ho prositi za chléb?10aneb bude-li prositi za rybu, zdali podá jemu hada?11Jestliže tedy vy, jsouce zlí, umíte dobré dary dávati dítkám svým, čím spíše Otec váš, jenž jest v nebesích, dá dobré věci těm, kteří ho prosí?12Všecko tedy, co chcete, aby vám lidé činili, i vy tak čiňte jim; neboť to jest zákon i proroci.13Vcházejte těsnou branou; neboť široká jest brána a prostranná cesta, která vede k zahynutí, a mnoho jest těch, kteří vcházejí skrze ní.14Jak těsná jest brána a úzká cesta, která vede k životu, a málo jest těch, kteří ji nalézají.15Mějte se na pozoru před nepravými proroky, kteří přicházejí k vám v rouše ovčím, uvnitř však jsou vlci draví.16Po ovoci jejich poznáte je: Zdali sbírají s trní hrozny aneb s bodláčí fíky?17Tak každý strom dobrý nese ovoce dobré, špatný strom ovoce špatné přináší.18Nemůže strom dobrý nésti ovoce špatné, ani strom špatný přinášeti ovoce dobré.19Všeliký strom, který nenese ovoce dobrého, bývá vyťat a na oheň uvržen.20Nuže tedy po ovoci jejich poznáte je.21Ne každý, kdo mi říká „Pane, Pane“, vejde do království nebeského, nýbrž kdo činí vůli Otce mého, jenž jest v nebesích, ten vejde do království nebeského.22Mnozí řeknou mi v onen den: Pane, Pane, zdali jsme ve jménu tvém neprorokovali, a ve jménu tvém zlých duchů nevymítali a ve jménu tvém mnoho zázraků nečinili?23A tehdy ohlásím jim: Nikdy jsem vás neznal; odejděte ode mne, pachatelé nepravosti.24Každý tedy, kdo slyší tato slova má a koná je, bude připodobněn muži moudrému, jenž postavil dům svůj na skálu.25I spadl příval, a přišly řeky, a zavály větry a obořily se na ten dům; a nepadl, neboť byl založen na skále.26A každý, kdo slyší tato slova má a nekoná jich, bude připodobněn muži pošetilému, jenž postavil dům svůj na písku.27I spadl příval, a přišly řeky, a zavály větry a obořily se na ten dům. I padl a pád jeho byl veliký.28A když Ježíš dokončil řeči tyto, užasli zástupové nad jeho učením,29neboť učil je jako moc maje, a ne jako zákoníci jejich a fariseové.
