Stigmatizace sv. Františka z Assisi.
"...Dva roky před tím, než František vrátil svou duši nebi, bydlel v poustevně na místě zvaném Alverna. Tu měl od Boha vidění: viděl před sebou muže v podobě Serafína se šesti křídly, který visel na kříži s rozepjatýma rukama a nohama při sobě. Dvě křídla měl zvednuté nad hlavou, dvě byly rozepjatý k letu, dvě zahalovaly tělo. Když blažený služebník Nejvyššího spatřil zjevení, byl plný údivu, ale nemohl si vysvětlit, co by mělo toto zjevení znamenat. Pronikla ho velká blaženost a zmocnila se ho ještě větší radost, když zpozoroval milostiplný pohled Serafína, který byl nepopsatelně krásný. Ale jeho ukřižování a hořkost jeho utrpení naplňovali Františka hrůzou. Byl zároveň smutný a radostný, blaho a bolest se v něm střídaly. Znepokojen přemýšlel, co by mělo toto zjevení znamenat, a v touze pochopit jeho nejvnitřnější smysl, byl pln úzkosti.
Zatímco rozumově nemohl stále do smyslu zjevení proniknout a jeho úžasnost a neobvyklost …More
Hlasy pravíí, to že autosugesce.
Stylito nejsi terčem pro moje - jak to
nazýváš - šípy. Proč? Jde o to ,že
vkládat jste mi na gtv zatrhli, když už
tak to vidím jenom já :-))))
a komentovat mohu jen asi u čtyřech
ostatní bloky.
Tak to neber osobně.
Jestli že to retuje tak mě blokni.
Hento a ty si myslíš, že Eliáš něčeho dosáhne? Svatý František šel v moci Eliáše. Ju
Mike máš pravdu, Bůh ho učinil rytířem Božím a pro obnovu rozpadajícího se Domu Božího. Pravého reformátora církve k tomu od Boha poslaného a vyvoleného. To henta nikdy nepochopí. Asi Ta je tak zaujatá, že už to hraničí s něčím. Ještě nutno mluvit o Kláře. Ježíš si vyvolil sv. Františka a P.Maria Kláru a oni se Bohu Otci za ně zaručili, protože Bůh chtěl pro zkaženost světa ukončit dějiny světa. Ježíš se zaručil za Františka a P. Maria za Kláru.
Zvolil si, že se zřekne všeho, každé formy osobního vlastnictví. Ale zvolil to jen sám pro sebe a pro toho, kdo ho chce dobrovolně následovat. Nikomu to neuložil.
Zvolil si žít v dokonalém míru. Ale nikdy nekritizoval nutnost sociálně spravedlivé války, křížovými výpravami počínaje.
Zvolil si jít za sultánem a promluvit s ním. Nikoliv, aby s ním „dialogizoval“, nýbrž aby ho obrátil, aby se pokusil spasit jeho duši a duše desítek milionů osob.
Zvolil si milovat zvířenu. Ale nikdy neučil nikoho, že existuje určitý druh ontologické rovnosti mezi ní a lidmi a dokonce i mezi světem vegetace a mrtvou přírodou. Nikdy nebyl panteista, ale vždy soucitný v souladu s řádem Bohem stvořeným a chtěným.
Zvolil si, že bude příkladem svého každodenního života ukazovat, jak je možno reformovat klérus zkažený duchem doby. Ukazoval mu, že je možné žít podle evangelia. Nikdy nerebeloval proti církvi, proti biskupům a kněžím. Naopak, učil, v jak velké úctě a lásce je třeba mít Kristova kněze, kterého dokonce stavěl nad anděly, jestliže jde o kněze hodného svého poslání.
František byl zkrátka reformátor, nikdy ne heretik ani rebel. Miloval zvířata, ale nebyl animalista. Byl opravdu mírumilovný, ale nikdy jako pacifista. Byl misionář, ale nikdy ne ekumenista. Byl chudý, ale nikdy ne komunista. Byl todruhý Kristus, nikoliv ideolog ani revolucionář.
Nebyl to zkrátka „František z Assisi“. Byl to svatý František z Assisi.
Nic není snadnějšího k pochopení, a dnes nic obtížnějšího k přijetí. Není světce ani historické osobnosti, která by byla více mystifikována než on. Především díky mnoha jeho synům a dnešnímu kléru.
Neexistoval světec více podobný Kristu. A jen takový a jen tento je pro nás náš svatý František. A proto je naše srdce s ním v Assisi, í přes naši nezměřitelnou osobní neschopnost pouze zavadit o patu jeho svatosti, důslednosti, schopné kajícnosti a lásky k Bohu a k bližnímu.
Chiesa e post concilio: Massimo Viglione