Kristus Pán ve své nevýslovné prozíravosti ustanovil Sv. Petra oporou své Církve, přestože předem věděl, že až půjde do tuhého, Sv. Petr ho zapře (čímž mimochodem zapře i jeho učení). A když šlo do tuhého, všichni jeho učedníci utekli, kromě Sv. Jana Evangelisty. Zůstává malá skupinka nejbližších, kteří se v nejhlubší krizi Církve nemohou opírat o Sv. Petra ani o ostatní učedníky a zůstávají Pánovi věrni až pod Kříž. Jde o Sv. Pannu Marii, Sv. Jana Evangelistu, Sv. Marii Magdalskou, Sv. Marii Kleofášovu a další zbožné ženy.
Na to pasuje jeden vtip... Do kostela během mše vběhnou teroristé v kuklech a kdosi z nich zařve: Kdo chce zemřít za Krista, ať si lehne na zem, ostatní ven! Dvě třetiny lidí odejdou. Potom drgne samopalem do faráře a řekne: Vstaň, farizeové už odešli, můžeš pokračovat v mši....
Kristus Pán ve své nekonečné prozíravosti ustanovil Sv. Petra oporou své Církve, přestože jakožto Vševědoucí předem věděl, že až půjde do tuhého, Sv. Petr ho zapře (čímž mimochodem zapře i jeho učení). A Pán jistě předem také věděl, že až půjde do tuhého, všichni jeho učedníci utečou, kromě Sv. Jana Evangelisty. Zůstává malá skupinka nejbližších, kteří se v nejhlubší krizi Církve nemohou opírat o Sv. Petra ani o ostatní učedníky a zůstávají Pánovi věrni až pod Kříž. Jde o Sv. Pannu Marii, Sv. Jana Evangelistu, Sv. Marii Magdalskou, Sv. Marii Kleofášovu a další zbožné ženy. Jeden věřící mi na tohle nedávno řekl, že mu stačí být jako ta většina učedníků, co utekli ...
@zaba< Od fíkovníku si vezměte poučení: Když už jeho větev raší a vyráží listí, víte, že je léto blízko. Tak i vy, až toto všecko uvidíte, vězte, že ten čas je blízko, přede dveřmi. Amen, pravím vám, že nepomine toto pokolení, než se to všechno stane. Nebe a země pominou, ale má slova nepominou. O onom dni a hodině však neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn; jenom Otec sám. Až přijde Syn člověka, bude to jako za dnů Noeho: Jako tehdy před potopou hodovali a pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noe vešel do korábu, a nic nepoznali, až přišla potopa a zachvátila všecky – takový bude i příchod Syna člověka. Tehdy budou dva na poli, jeden bude přijat a druhý zanechán. Dvě budou mlít obilí, jedna bude přijata a druhá zanechána. Bděte tedy, protože nevíte, v který den váš Pán přijde. Uvažte přece: Kdyby hospodář věděl, v kterou noční dobu přijde zloděj, bděl by a zabránil by mu vloupat se do domu. Proto i vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, …Více
Jaké to bude těžké vystřízlivění pro lid Boží, až skutečně prokoukne. Bude to tehdy až naše katolická scéna už nebude moci žádným způsobem zmírnit krutou pravdu o vyhození našeho Pána zevnitř jeho církve a nahrazením Jeho Boha pustým pohanstvím.
Modlitba za osvobození našich nepřátel ze zajetí nadzemských duchů zla je dobrodiním. Je zde tedy vhodné připomenout i následující verš: Když prokazuješ dobrodiní, nechtěj budit pozornost, jako činí pokrytci v synagógách a na ulicích, aby došli slávy u lidí; amen, pravím vám, už mají svou odměnu. (Matouš 6:2)
Moc mena Panny Márie: Jediná prosba mé Matky za hříšníka stačí, abych zapomněl na všechny urážky, které mi způsobil? Důkazem toho je následující příklad. Sv. Alfons Maria de Liguori - S. Alphonsus - z knihy vnešenosti Panny Marie. Příklad. Tento příklad není v žádné knize. Ale vypravoval mi jej kněz, můj řeholní spolubratr, kterému se věc přihodila. Tento kněz jednou zpovídal. (Z dobrých důvodů pomlčím o místě, třebaže kajícník dal svolení, aby se věc uveřejnila.) Najednou si všiml mladého muže, který stál opodál, jako by se chtěl i nechtěl zpovídat. Kněz se něj několikrát podíval a nakonec se ho zeptal, chce-li jít ke zpovědi. Muž přisvědčil, ale protože zpověď měla být dlouhá, odvedl ho zpovědník do zvláštní místnosti. Mladík mu začal vypravovat, že je cizinec, že pochází z urozeného rodu, neví prý ale, jak by mu mohl Bůh odpustit po životě, jaký dosud vedl. Žaloval na sebe množství hříchů, nečistoty, vraždy a jiné věci. Přiznal se, že již ztratil naději …Více
A měly ocasy jako škorpióni a v nich žihadla, aby jimi trýznily lidi po pět měsíců. Nad sebou měly krále, anděla propasti, hebrejským jménem Abaddon – to znamená Hubitel.
Krestané mají eucharistii v nejvetší úcte, cinne se úcastní slavení nejsvetejší obeti mše, velmi zbožne a casto tuto svátost prijímají a prokazují jí nejvyšší úctu (Kán. 898) Posvátní služebníci nesmejí odmítnout svátosti tem, kdo o ne vhodne žádají, jsou rádne pripraveni a právo jim nezakazuje prijetí. (Kán. 843 §1) Kdykoliv to vyžaduje nutnost nebo tak radí opravdová duchovní užitecnost, a pokud se zabrání nebezpecí omylu nebo lhostejnosti, je dovoleno krestanum, jimž je fyzicky nebo mravne nemožné obrátit se na katolického udelovatele, prijmout svátost smírení, eucharistie a pomazání nemocných od nekatolických udelovatelu, v jejichž církvi jsou uvedené svátosti platne udelovány (Kán. 844 §2) Kdo se stane clenem sdružení, které brojí proti církvi, bude potrestán spravedlivým trestem; kdo takové sdružení podporuje nebo rídí, bude potrestán interdiktem. (Kán. 1374)
Následkem Jidášovy zrady se apoštolové rozutekli. Za Ježíšem šel jen Šimon a jeden učedník. Neúprosné boží dopuštění. Půjdeme za Ježíšem nebo do různých denominací ?
Východní církve, které nejsou v plném společenství s katolickou církví, slaví eucharistii s velikou láskou. „Jelikož tyto církve, i když odloučené, mají pravé svátosti a především, vlivem apoštolském posloupnosti, mají kněžství a eucharistii, které je s námi dosud těsně pojí.“ Jakési společenství ‘in sacris’, ve svatých věcech, tedy v eucharistii, „za vhodných okolností a se souhlasem církevní autority je nejen možné, ale dokonce se doporučuje“. (Katolický katechismus, §1399)
Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým. (Jan 13,35) Především mějte vytrvalou lásku jedni k druhým; vždyť láska přikryje množství hříchů. (1. Petrův 4,8) Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano, kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem. (1. Kor 13,2)